foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Kontrola vinné révy na zahradě v Libni.
Více než milionová metropole občas působí jako nevlídná džungle plná smogu, hluku a dalších momentů, které pro život nejsou zrovna přívětivé. Přesto uvnitř Prahy existují oázy, ve kterých se každý rok sklízí tuny ovoce a zeleniny, včetně exotických druhů. „U nás máme všechno, včetně batátů, kiwi i klasického ovoce a zeleniny,“ řekla serveru PrahaIN.cz Gabriela Růžičková, tajemnice zahrádkářské osady Kamínka na Zbraslavi.
Čerstvé ovoce si ale v Praze může natrhat každý. Na území hlavního města je 75 ovocných sadů a 49 ovocných stromořadí. V sadech rostou především třešně, jabloně a broskve. Na mnoha místech lze trhat švestky a hrušky. V sadech na úpatí Petřína lidé každý rok sklízí mandle a višně. V proseckém lese pak ořechy a meruňky. V Libni i na dalších místech rostou všechny druhy oblíbených moruší a jedlých jeřabin. Některé pražské radnice navázaly na prastarou tradici a obnovily četné vinohrady. Mezi nejznámější a nejstarší patří vinice Kelerka a Machálka na pomezí Libně a Proseku. Víno se zde pěstovalo už ve dvanáctém století.
Tuny zeleniny a ovoce každý rok sklízí členové pražských zahrádkářských kolonií. S úspěchem pěstují i některé druhy tropického ovoce i zeleniny, které až doposud rostly pouze ve sklenících.
„Pěstujeme a sklízíme všechny klasické druhy zeleniny a ovoce. Máme výborné meruňky, broskve i jablka. V posledních letech máme i nové druhy, jako jsou například sladké brambory, tedy batáty. Bohatou úrodu mi každý rok dává ostružiník japonský. Jeho plody vzdáleně chutnají jako rybíz. Vypadají jako veliké maliny a jsou skvělé. Někteří naši členové pěstují kiwi i další zajímavé druhy. Například fíky jsou už v Praze běžné,“ řekla redakci PrahaIN.cz Gabriela Růžičková.
„Náš předseda teď s úspěchem vyzkoušel i v Anglii vyšlechtěný hybrid TomTato. To je odrůda rajčat cherry a zároveň v zemi plodí brambory,“ dodala Gabriela Růžičková.
Alej fíkovníků ve Valdštějnské zahradě. Foto: PrahaIN.cz
Tradiční zelenou oázou uprostřed Prahy je od nepaměti Libeňský ostrov. O víkendech i ve všední den sem míří stovky lidí pěšky i na kolech. Zdejší zahrádkářské kolonie patří k nejstarším na území hlavního města. „U nás se daří úplně všemu. Máme tady všechny druhy zeleniny i ovoce. Rostou u nás i ořechy, moruše, víno, broskve a každý rok máme velmi slušnou úrodu melounů,“ řekl naší redakci člen místní zahrádkářské osady Ruda.
Mapa pro sběrače
Sběr ovoce na úmezí Prahy je mezi mnoha lidmi velmi populární. Před několika lety založila skupina nadšenců spolek Kam na ovoce. Na svých stránkách zveřejňují každý rok místa v českých městech, kde si lidé mohou zdarma natrhat ovoce a bylinky. Zájemci na portálu najdou i podrobnou mapu Prahy pro sběrače, kde jsou vyznačeny volně dostupné ovocné stromy, výskyt bylin, medvědího česneku a podobně. Pravidelně na portálu zveřejňují novinky a upozorněni na nové objevy.
Exotika postupuje
Zvýšené pěstování mnohdy exotických druhů ovoce i zeleniny potvrzuje i šéf Českého zahrádkářského svazu. Podmínky pro jejich pěstování prý způsobila probíhající změna teplot. „Dochází k určité změně klimatu, to umožňuje pěstování i více teplomilných rostlin. Také dochází ke šlechtění různých odrůd, které jsou více odolné nižším teplotám. Díky těmto faktorům se i na volných plochách začínají pěstovat plodiny, které dřív rostly pouze ve sklenících. Je proto už běžné pěstování kiwi, ačokči, tedy indické okurky, batátů a přibývají i další druhy zeleniny i ovoce,“ řekl naší redakci šéf Českého zahrádkářského svazu svazu Stanislav Kozlík.
Zahrádkářské kolonie ve městech jsou podle předsedy prakticky nenahraditelné. Představují prý důležitou rezervu zemědělské půdy, která je ve velkých městech čím dál vzácnější.
„Čím větší město, tím více zahrádkářské kolonie nabývají na významu. Považujeme je za jakési zelené plíce měst. Jsou totiž součástí městské zeleně, kam vedle parků a zahrad patří. Pro město mají výhodu i v tom, že se o ně starají zahrádkáři sami a na jejich péči a údržbu nemusí vynakládat žádné finanční prostředky. Užitek ze zahrádek ale nemají pouze samotní zahrádkáři. Zeleň z kolonií slouží všem lidem ve městech.
Vzrostlé stromy odpařují vodu, vytvářejí stín a ochlazují okolí. Kromě toho půdy v zahrádkářských koloniích jsou dobře zásobeny organickou hmotou. Proto velmi dobře vsakují při deštích vodu, což je ve městech rovněž velmi důležité. Zahrádky jsou vlastně jakési rezervoáry. Je to zásobárna zemědělské půdy pro další generace. Pokud všechnu půdu ve městech zastavíme a vznikne živelná pohroma nebo nějaká katastrofa, pak tento zdroj půdy může být velmi užitečný třeba k přežití dalších generací. I z tohoto pohledu je důležité, aby zahrádkářské kolonie ve všech městech včetně Prahy zůstaly zachovány,“ řekl Stanislav Kozlík.
Se zahrádkářskými organizacemi úzce spolupracuje mnoho pražských škol. Pro městské děti prý mají tyto projekty mimořádný význam. „Předávání zkušeností a informací o přírodě i pěstování je v dnešní době velmi užitečné. Tímto způsobem mohou děti získat i určitý základ pro jejich další život. Setkáváme se totiž s tím, že některé děti díky neustálému přísunu sezónního ovoce do obchodů, nemají ponětí, v jakém měsíci například dozrávají jahody. Málokteré dítě to ví, protože si je koupí v supermarketu i v lednu. Proto považujeme práci s dětmi za velmi důležitou. Už z toho důvodu, že se dostanou alespoň na okamžik do přirozeného prostředí a nesedí pouze u doma u počítačů,“ uzavřel šéf zahrádkářů.