V Praze vznikne první klimaticky neutrální čtvrť

Klimaticky neutrální městská čtvrť, která nebude závislá na plynu nebo uhlí, by měla vzniknout v Bubnech-Zátorách. Podle studie bude využívat tepla a chladu z plánovaného Energocentra v Bubenči.

Studii ohledně technické infrastruktury budoucí nové městské čtvrti v Bubnech-Zátorách schválili radní hlavního města. Pro více než stohektarové území bylo také zapotřebí vypracovat podrobný plán umístění zásobovacích sítí.

Podle informací na webu Prahy 7 by měl jeden z největších brownfieldů uvnitř města využívat teplo a chlad z plánovaného Energocentra u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči. To bude teplo vyrábět s využitím odpadních vod za pomoci vysokokapacitních čerpadel.

Splašek bude v Praze vždy dostatek

„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než 10 stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ uvedl náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN).

Právě výstavba Energocentra by mohla zajistit Praze nezávislost na ruském plynu. Pro topení a chlazení by ho mohla využívat také budoucí Vltavská filharmonie, která vyroste nedaleko metra Vltavská.

Vybudování infrastruktury bude stát 2,3 miliardy

Cílem technické studie bylo prověřit, navrhnout a stabilizovat umístění koridorů a objektů technické infrastruktury v celém areálu rozvojového území Bubny-Zátory. Bylo také nutné nalézt vhodné umístění sítí v prostoru ulic s přihlédnutím k plánované výsadbě městské zeleně.

Studie přinesla také návrh budování infrastruktury v etapách a odhad investičních nákladů. Ty by se měly pohybovat kolem 2,3 miliardy korun. S financemi by ale měli výrazně pomoci investoři.

Zásobování území teplem bylo jedním z klíčových témat studie. Ta nakonec předkládá hned dvě varianty. První z nich počítá s využitím již existující sítě centrálního systému, druhá navrhuje využívat právě nové Energocentrum. S tím spojené bylo také nutné prověření možnosti zásobování jednotlivých bloků a možností průchodu páteřního potrubí skrz území až ke kolektoru Hlávkův most. Tak by bylo v budoucnu možné připojit na Energocentrum i centrální části Prahy.

V oblasti vznikne brownfield pro 25 tisíc obyvatel

Studii zpracoval na základě veřejné zakázky Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) inženýrský ateliér PPU. Navázal v ní i na závěry Územní studie Holešovice – Bubny – Zátory německého studia Thomas Müller Ivan Reimann Architekten a českého studia Pelčák a partner architekti.

Na území Bubnů by měl vzniknout jeden z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů. Po dokončení v roce 2040 nabídne 11 000 bytů pro 25 000 obyvatel.

„Bubny-Zátory jsou největším brownfieldem takřka v centru města, který do budoucna nabídne živou čtvrť až pro 25 000 obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie. I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro její správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním za zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální,“ dodal Ondřej Boháč, ředitel IPR.