Varování: Sršeň asijská je znovu v Čechách

20. 02. 202412:19
Varování: Sršeň asijská je znovu v Čechách
foto: Státní veterinární správa (pro média)/Sršeň asijská.

KONFERENCE: Tato informace zazněla v úterý na on-line konferenci, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky.

„Dostal jsem ji k narozeninám,“ řekl na konferenci vedoucí zoologického oddělení Západočeského muzea v Plzni Jan Walter. „Sršeň asijská doputovala 16. února 2024 do firmy Monteferro v Hrádku u Rokycan. Je to firma zabývající se výrobou výtahových šachet a sršně doputovaly v dřevěném obložení výrobků na kamionu z Francie.“

Přijela v kamionu

Podle Jana Waltera si zaměstnanci při rozbalování všimli zvláštního hmyzu. Uviděli dva jedince, jednoho zabili a druhého přinesl ve sklenici Jan Walter přímo na konferenci, která se koná na pražském ministerstvu. Podle něj se v obou případech jedná o sršní královny, které postupně rozšiřují lokalitu svého působení.

„Problémem je,“ přiznal Walter, „že před detekováním těchto dvou královen, už byla velká část nákladu rozbalena na dvoře firmy a nelze potvrdit, že k úniku dalších jedinců nedošlo.

Jan Walter také připomněl loňský nález hnízda sršně asijské na Plzeňsku. A podrobně popsal způsob, jakým se hnízdo hledalo. „Důležité je v tomto směru trasování. V tom plzeňském případě bylo nutné odchytit několik sršních dělnic, což se povedlo na stromě břečťanu, který v podzimním období poskytuje obrovské množství medu a cukru, který je pro sršně nezbytný. Ty sršní dělnice se uzavřou do nádoby, nasytí se medem a jedna se vypustí. Ta udělá nad vámi takový orientační kruh, často i několik a vyrazí směrem k hnízdu. Jenže sršeň létá rychleji, než běhá člověk, a tak je nutné, když ji ztratíte z dohledu, vypustit další. Postupně se tak dostanete k sršnímu hnízdu. A to jsme udělali i loni na Plzeňsku,“ uvedl Walter.

Včelaři hlásí výskyt z dalších míst

Připomínáme, že loni bylo u Plzně 9. října zlikvidováno 75 centimetrů vysoké hnízdo, které vážilo 7,5 kilogramu.

Podle pozdějšího prošetření se v něm nacházelo na 7 tisíc buněk, část z nich byla prázdná, ale ve 400 komůrkách se nacházely ještě nevylíhlé larvy.

„Dalším šetřením na místě loňského nálezu jsme zjistili spoustu dalších zajímavých informací,“ uvedl Jan Walter a pokračoval: „Jeden ze včelařů nám poskytl fotografie a video, které pořídil u svého úlu už 31. července 2023 a kde jde prokazatelně o útok sršně asijské na jeho včelstva. Další výskyt tohoto nebezpečného hmyzu byl zaznamenán už 2. října 2023 v Drahelčicích ve Středočeském kraji, jen pár kilometrů od Prahy. Je to v blízkosti dálnice a potvrzuje to naše domněnky, že k rozšíření sršně asijské na našem území dochází hlavně kvůli kamionové dopravě.“

Neubrání se ani podhůří

Jan Walter apeloval na česká média, aby si dávala pozor, jaké fotografie používají ve sdělovacích prostředcích. „Jak Česká televize, Prima i Nova uveřejnily ve svých reportážích fotografie sršně mandarinské, která se ale v našich podmínkách vůbec neobjevuje. Sršeň mandarínská likviduje včelstvo tím, že nalétá přímo do úlů a tady včelí dělnice decimuje ve velkém. Sršeň asijská naproti tomu zabijí včely útokem ve vzduchu, kdy je zachytí a zabije.“

Jeho informace doplnila i další účastnice konference, slovenská odbornice na hmyz a sršně Helena Proková. „Sršeň asijská je ohromný problém, jehož dopad si ani neuvědomujeme. První výskyt sršně asijské na evropském kontinentě byl zaznamenán v roce 2004 ve Francii, ale první problémy se objevily až o čtyři roky později.“

Sršní epidemii popisují i čísla ze sousedního Německa. Tady bylo první hnízdo objeveno v roce 2014, ale o devět let později jich bylo už evidováno 480. Sršně se nevyhýbají ani podhorským oblastem, o čemž svědčí jejich epidemiologický výskyt například ve Švýcarsku.

„Jedna sršní kolonie sršně asijské zlikviduje za sezonu přibližně 11 a půl kilogramu včelí biomasy, což představuje 90 tisíc včelích dělnic. Jedná se doslova o masakr včelstva,“ připomněla Helena Proková.

Neopomněla ale připomenout, že jejich žihadlo může být dlouhé až 5 mm a dokáže probodnout i běžné včelařské kombinézy. Je tedy potřeba používat speciální oděvy pro práce se sršni. Ze svého žihadla dokáže sršeň asijská vystřelit proud jedu a moči až do vzdálenosti 13 centimetrů. Děsivá je také jejich agresivita, která při podráždění v hnízdě trvá neuvěřitelných 30 minut.

Podle Jana Waltera existuje klimatický model, který připravili odborníci z olomoucké univerzity, a podle kterého jsou nejideálnějšími místy pro rozšíření sršně asijské na našem území celé západní Čechy a část Jihočeského, Středočeského a Ústeckého kraje.

Závěrem Jan Walter připomněl, že každý nález sršně asijské je potřeba hlásit na Agenturu ochrany přírody anebo už na existující mobilní aplikace například Najdi sršeň!

Poznávacím znamením sršně asijské jsou žluté konce nohou, tím se odlišuje od u nás běžně žijící sršně obecné.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných