Večerka posílá zákazníky měnit peníze do směnárny. Může jít o trik, jak se zbavit neplatných bankovek

Po vydání reportáže s předraženými večerkami v centru Prahy, kde se prodává balená voda i za 120 korun, se na redakci PrahaIN.cz obrátilo mnoho lidí. Často jmenovitě popisovali další místa, kde rozhodně není levno a také zde dochází ke dvojím cenám, tedy pro Čechy a cizince.

To jsme zažili i my. Ve Wine & Food store nedaleko metra Můstek jsme u obsluhy poptávali cenu půllitrového Pilsneru, neboť cenovka nebyla k dispozici. Tu jsme viděli pouze u třetinkového piva, které stálo 80 korun.

Obsluha nám sdělila, že za padesát korun je naše.

O několik minut později si však Němci pořídili jednu Plzeň a jednoho Kozla za 190 korun…

Čtenáři si také stěžovali na nemožnost platby kartou při nákupu cigaret. S tím jsme se také několikrát setkali. A nebylo to pouze v centru hlavního města. Ovšem zde není důvod k rozruchu, prodejce na to má právo.

„Obchodník nemusí akceptovat platbu kartou vůbec, případně může povolit platbu kartou pouze na některé zboží. Žádný zákon obchodníkovi nepřikazuje přijímat platbu kartou. Existuje pouze zákonná povinnost přijímat koruny - bankovky a mince, žádná povinnost umožnit platbu kartou není. Pokud tedy obchodník platbu kartou umožní, vznikají mu s tím zpravidla určité náklady, může (ale samozřejmě nemusí) umožnit platit kartou pouze u takového druhu sortimentu, kde se mu to vyplatí s ohledem na marži. Žádný zákon nepřikazuje obchodníkovi přijímat karty,“ vysvětlil serveru PrahaIN.cz Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí České obchodní inspekce.

Nás ale zaujaly řádky ohledně večerky v ulici Železná, kousek od Staroměstského náměstí.

Z obchodu rovnou do směnárny

„Pokud chcete zaplatit cigarety kartou, nedovolí to. A pokud je chcete zaplatit vyšší bankovkou, prodavačka vás direktivním způsobem posílá rozměnit do směnárny naproti. Pokud ji upozorníte, že tohle nemůže, začne sprostě nadávat a samozřejmě nic neprodá. Je jich takových v centru dost,“ napsal čtenář.

Na místo jsme se vydali.

Z bankomatu jsme vybrali dva tisíce a vydali se nakupovat. Cena zboží nepřekvapila. Řadu večerek v centru jsme už navštívili a po zkušenosti s balenou vodou za 120 korun byl tohle vlastně slabý odvar.

Gambrinus za 60 korun, to samé Birell či Staropramen. Malá Dobrá Voda za 50 korun, velká za 80. Litrové polotučné mléko za stovku, instantní polévka za 90.

Ceny jsou slabý odvar jiných večerek. Ale pitná zásoba na celý večer by se i tak velmi prodražila. Zdroj: PrahaIN.cz

Nás však zajímalo, zdali nás bude prodejce posílat do směnárny. Nápoj za osmdesát korun jsme zaplatili vybranými dvěma tisíci. Na prodavače jsme mluvili anglicky.

„Menší nemáte?“ zeptal se. Odvětili jsme, že ne. A už to přišlo: „Naproti je směnárna, tam vám rozmění.“

Řekli jsme, že nemáme zájem a nastaly zhruba tři sekundy ticha.

Až pak muž otevřel kasu a spolehlivě nám vrátil. Rozhodně to nevypadalo, že by měl o hotovost nouzi.

Směnárna naproti. Zdroj: PrahaIN.cz

Málo hotovosti, nebo důmyslný fígl?

Přemýšleli jsme, co za tím stojí. Z naší zkušenosti bylo jasně vidět, že prodavač hotovost měl, přesto nás zkoušel poslat rozměnit do směnárny, která se nachází tři metry vedle.

Kurzy v ní jsou úplně normální, prodej eura kolem 24,30 korun, nákup kolem 23 korun. 

Těžké říct, co tím prodejci ve večerce zamýšlí.

„Dělá se to, když třeba máte nižší bankovky s úzkým pruhem a nechcete to řešit v bance, tak se jich takto zbavujete mezi cizinci, kteří nevědí, že se nesmí používat. A pak je tu fakt, že každá směnárna si píše úkony za transakce a zařazuje tam i směnu peněz, která ale nic nevydělá,“ řekl redakci muž, který v byznysu s cizí měnou podniká.