Vědci tři roky zkoumali opadávání listí

V podzimním období na území České republiky opadá z většiny stromů listí. Vědci z Botanického ústavu AV ČR ale prý pozorováním zjistili, že u 97 procent druhů bylin a travin část jejich uschlých listů nebo stonků drží nad zemí až do konce zimního období. Proto vědci z Botanického ústavu provedli rozsáhlý výzkum. „Trval tři roky a byl financován Grantovou agenturou České republiky,” řekla PrahaIN.cz Mirka Dvořáková z marketingového oddělení Botanického ústavu Akademie věd.

 Tisková zpráva konstatuje, že na území České republiky opadá na podzim listí z většiny stromů a pouze na některých (například dubech) zůstane. Vědci z Botanického ústavu AV ČR ale pozorováním zjistili, že u bylin je to jinak. „Vědci vypozorovali, že u 97 procent druhů bylin a travin se alespoň část odumřelých listů či stonků drží nad zemí až do konce zimy. To má významný dopad nejen na koloběh živin, ale i na intenzitu spásání, riziko požárů a další klíčové ekosystémové procesy,” uvádí zpráva.

Jev zvaný marcescence vysvětluje ve zprávě Ondřej Mudrák z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR. „Marcescence u bylin vypadá většinou tak, že celá rostlina po odumření zůstane nadále stát.Tato stojící odumřelá biomasa ovlivňuje nejen koloběh živin, ale i intenzitu pastvy, riziko požárů a další klíčové ekosystémové procesy. Navzdory tomuto významu byl dosud jev spíše přehlížen, zejména u bylin mírného pásma. Nevědělo se ani, jak je marcescence u bylin běžná či za jakých podmínek,“ říká Ondřej Mudrák.

Měřili listí na zahradě

Pro zaplnění zmíněné mezery provedli podle zprávy vědci z Botanického ústavu se svými spolupracovníky rozsáhlý výzkum. „Na pokusné zahradě pěstovali 127 bylin a travin mírného pásu a měřili u nich velikost listů, obsah živin v listech a podíl marcescentní biomasy z celkové odumřelé hmoty. Další údaje o všech pokusných druzích získali z databází. Zjistili, že téměř všechny druhy (97 procent) si odumřelou hmotu udržovaly v marcescentním stavu.

Vysoký podíl neopadané biomasy měly vyšší rostliny s malou listovou plochou a velkým obsahem uhlíku v listech a druhy typické pro stanoviště postižená silným narušením. Vyšší rostliny mohou lépe nastavit své tkáně slunci, jehož záření způsobuje rozklad některých látek. Jde například o lignin, který pomáhá rostlinám zajistit vzpřímenou polohu. Menší listy s vyšším obsahem uhlíku v listech je zase snazší mechanicky udržet na rostlině. K čemu to ovšem může rostlinám sloužit?” píše se v dokumentu.

„Skutečnost, že je marcescence u bylin mírného pásma všeobecně rozšířená, zejména mezi čeleděmi běžnými v travinných ekosystémech, naznačuje, že je v ekologii travních porostů důležitá. Odumřelé části rostlin jsou během zimy významným zdrojem píce pro velké býložravce a rozklad ligninu pomocí světelného záření pravděpodobně zvyšuje jejich stravitelnost. Velcí býložravci na oplátku zase potlačují růst stromů a udržují stanoviště pro přežití světlomilných rostlin,” vysvětlil ve zprávě Ondřej Mudrák.

V dokumentu se dále uvádí, že marcescence proto mohla hrát roli v koevoluci travinných ekosystémů a velkých býložravců. Výskyt tundry, kterou v paleolitu spásali mamuti a další velcí býložravci, byl ostatně podle jiných výzkumů závislý na vysoké míře slunečního záření.

Na náš dotaz ohledně nákladů na výzkum nám Mirka Dvořáková odpověděla, že:

„Výzkum byl realizován za podpory projektů:

GA21-18623S
Název projektu: Marcescence – běžná ale přehlížená. Proč některé rosliny drží mrtvou biomasu a jaké to má dopady na rozklad opadu a cyklus živin?, Poskytovatel: GA0 - Grantová agentura České republiky, Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Řešitel: Gerrit Angst, Období řešení projektu: 2021 - 2023

GA19-13231S
Název projektu: Růstové strategie trvalek: od buněk k celým rostlinám, Poskytovatel: GA0 - Grantová agentura České republiky, Hlavní příjemce: Univerzita Karlova / Přírodovědecká fakulta, Řešitel: Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., Období řešení projektu: 2019 - 2022”

V rámci projektu „Marcescence – běžná ale přehlížená. Proč některé rosliny drží mrtvou biomasu a jaké to má dopady na rozklad opadu a cyklus živin?” činila výše podpory od roku 2021 do 2023 7,059 milionů korun. U projektu s názvem „Růstové strategie trvalek: od buněk k celým rostlinám” činila podpora z národních zdrojů od roku 2019 do 2023 15,186 milionů korun.