VIDEO „Nic takového jsem v životě neviděl…“ Romové na nádraží očima čtenáře a objektivem fotografa

FOTO, VIDEO Na redakci PrahaIN.cz se obrátil pravidelný čtenář, který denně dojíždí vlakem do hlavního města. Takovou míru bídy, s jakou se prý setkal, co se ukrajinských uprchlíků týká, ještě neviděl. Jak rovněž dodal, zoufá si nad českým státem, který nechá lidské bytosti takto přežívat. Na místo jsme vyrazili opakovaně…

Romským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří už několik dní žijí v nevyhovujících podmínkách bez pomoci na pražském hlavním nádraží, svítá na lepší časy. Po sérii reportáží, včetně té na PrahaIN.cz, a intervenci ze strany neziskových organizací, se stát rozhoupal a společně s hlavním městem vybuduje pro ukrajinské Romy stanové městečko.

Jeho umístění bude v městské části Troja.

„Není možné sanovat tuto krizi prostřednictvím neziskových organizací. Brzy navíc situace přeroste do skutečné humanitární katastrofy,“ řekl PrahaIN.cz ředitel romské organizace Romea Zdeněk Ryšavý. Podle jeho slov musí zakročit stát a kraje, a to velmi jasně, a hlavně rychle. Neziskovkám totiž podle jeho slov docházejí síly i prostředky na pomoc těmto lidem.

Přestože alespoň část zdejších uprchlíků může přespat na provizorních lehátkách, která poskytla Správa železnic a části je k dispozici lůžkový vlak, mnozí ale musí nocovat na zemi jen na dekách či spacích pytlích.

Krom očitých svědectví našich redaktorů se na PrahuIN.cz obrátil taky cestující. Jeho identitu známe. Jmenován však být nechtěl.

Řekl nám, že na místě viděl několik stovek Romů.

Snad už bude líp

„Ženy kojily děti, bylo tam minimum dek, děti běhaly až ke koridoru metra. Některé koukaly, jiné si hrály, třeba s pistolemi. Byl jsem z toho úplně vedle, tohle jsem v životě neviděl. Opravdu kombinace bídy, zoufalství, beznaděje," sdělil.

Na místo se ve středu, neprodleně po obdrženém komentáři, vypravil také fotograf Vít Hassan, jehož snímky provází tento text.

Čtenář našeho serveru rovněž upozornil, že prošel mnoho komentářů na sociálních sítích o přítomnosti ukrajinských mužů.

„Není to pravda, jsou v minoritě. Slyšel jsem maďarštinu, protože tak mluvím, pocházím ze Slovenska, ale mužů je tam minimum, všechno ženy a děti, leží na zemi, prostě mi jich bylo hrozně líto," doplnil.

„Jasně, někteří vevnitř v hale kouřili, ale to se dalo přežít. Kolem chodili cestující, co spěchali na vlak, to byl jak střet dvou světů: reality a fikce. Viděl jsem tam pár lidí z neziskovek, ale ti na to evidentně nemohou sami stačit," uzavřel.

Poté, co jsme mu ve středu řekli, že rodiny budou mít své vlastní bydlení v Troje, byl nadšený. „Je to dobře, jsou to lidi, pořád jsou to lidi, kteří museli opustit zemi, jsem rád, vážně rád," uzavřel.