Vládní komise prozkoumá čtrnáct tisíc mrtvých v ďáblických masových hrobech. Bude se snažit jim dát jména

13. 04. 202320:31
Vládní komise prozkoumá čtrnáct tisíc mrtvých v ďáblických masových hrobech. Bude se snažit jim dát jména
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Typickou ukázkou kubistické architektury je druhá brána Ďáblického hřbitova; v době vzniku hřbitova se uvažovalo o tom, že by sem jezdila pohřební tramvaj s nebožtíky

Už mnoho let jitří druhý největší pražský hřbitov emoce. Důvodem je skutečnost, že v masových hrobech na Ďáblickém hřbitově leží v neoznačených hrobech zapřisáhlí nepřátelé. Na jednom místě tu jsou ostatky obětí i trýznitelů, odbojářů i nacistů, komunistů i jejich odpůrců.

O morálně a eticky neudržitelné situaci se už několikrát hovořilo. Většinou však kritika po několika týdnech utichla a zmlkla. Poslední vlnu nespokojenosti však už nešlo přeslechnout. I z tohoto důvodu oznámila v tiskové zprávě Strakova akademie, že při Úřadu vlády vznikne komise. Ta by měla v nejbližší době zmapovat situaci na tomto hřbitově a měla by se pokusit narovnat historické křivdy.

Kubistické umělecké dílo

Druhý největší hřbitov v metropoli vznikal na ploše 14 hektarů v letech 1912-14. Postaven je v kubistickém slohu, což z něj činí velkou raritu. V naší zemi se podobný styl na hřbitově nikde neobjevuje, v celé Evropě jich je jen pár. Kubismus architekta Vlastislava Hofmana je patrný nejen na hřbitovní zdi, pavilonech, vstupní bráně, ale i na celém řešení prostoru.

Mezi čestnými hroby na Ďáblickém hřbitově upoutá i železný kříž se jménem umučeného kněze Josefa Toufara, jeho tělo ale bylo před několika lety exhumováno a odvezeno do Číhoště

Mezi čestnými hroby na Ďáblickém hřbitově upoutá i železný kříž se jménem umučeného kněze Josefa Toufara, jeho tělo ale bylo před několika lety exhumováno a odvezeno do Číhoště Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

V době vzniku Ďáblického hřbitova už byly hřbitovy ve vnitřní Praze, a zvláště na Olšanech, zcela přeplněny a městu hrozilo, že nebude vědět co s mrtvými. Ke slovu tehdy přišel návrh Státní regulační komise. Podle návrhu měly v Praze vyrůst tři obrovské hřbitovy na obvodu rozrůstajícího se města. Vznikl pouze jediný – Ďáblický. Další dva – Ruzyňský a Chodovecký zůstaly jen v plánech na papíře.

Masové hroby založili v Ďáblicích nacisté

Problém nastal ve válečných letech. Od roku 1943 zde byly do společných hrobů ukládány ostatky neidentifikovaných osob, sebevrahů a části válečných těl. Po válce však pohřbívání do masových hrobů neskončilo. Stejný způsob odstraňování těl vlastních nepřátel tu prováděla i nomenklaturní komunistická moc. S pohřbíváním do masových hrobů se tak skončilo až v roce 1961.

Podle odhadů odborníků a historiků mohou hromadné hroby Ďáblického hřbitova skrývat ostatky až čtrnácti tisíc lidí.

Dnes však před nově vzniklou komisí stojí nejtěžší otázka, k jednotlivým ostatkům přidat jména. Pokud to je možné. Složitost rozhodování a práce komise si uvědomuje i premiér Petr Fiala (ODS): „Je důležité, abychom před tím, než učiníme takto závažné rozhodnutí, jakým exhumace těl z Ďáblického hřbitova nepochybně je, měli kvalitně zpracovaný výchozí materiál.” uvedl Fiala v tiskové zprávě.

Podle premiéra Fialy bude mít komise před sebou mnoho let tvrdé a mravenčí práce, bádání a rešerší v archivech. Na hřbitově bylo totiž podle dostupných informací historiků naplněno zhruba sedm desítek šachet. Každá z těchto šachet pojmula až 40 rakví ve čtyřech vrstvách. Jednotlivé rakve jsou odděleny tenkou vrstvou hlíny a vápna. I toto samotné rozložení ostatků ve vrstvách může umožnit historikům případnou identifikaci a ztotožnění.

Gabčík vedle Čurdy nebo Franka

Na Ďáblickém hřbitově skončily ostatky padlých účastníků protinacistického odboje. S největší pravděpodobností zde leží i parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. V hromadném hrobě skončil i člen protinacistické skupiny Tři králové Václav Morávek.

Pomník obětem politických procesů na Ďáblickém hřbitově, který je národní kulturní památkou

Pomník obětem politických procesů na Ďáblickém hřbitově, který je národní kulturní památkou Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Na stejném místě, a to je hlavním důvodem vytvoření komise, se však nacházejí i neoznačené hroby nacistických vrahů. Skončil tu Karl Hermann Frank nebo zrádce atentátníků Karel Čurda.

Těl se tu zbavovali i komunisté

Do stejných hrobů kladla své oběti i Státní bezpečnost v 50. letech. V hromadném hrobě na Ďáblickém hřbitově byl pohřben i Josef Toufar z Číhoště. Tento kněz z malé vesničky na Vysočině sloužil mši, při které došlo k pohybu kříže na tamním oltáři. Místní si to vykládali jako zázrak, Státní bezpečnost to však vzala jako provokaci a kněze vzala do vyšetřovací vazby. Děsivému týrání během výslechu kněz 25. února 1950 podlehl.

Ostatky Josefa Toufara ale byly v roce 2014 spolehlivě identifikovány, exhumovány a z Ďáblic byly převezeny do Číhoště.

Mrazivý dětský hřbitov

V 90. letech 20. století zde vyrostlo čestné pohřebiště popravených a umučených osob během politických procesů padesátých let. Nedaleko něj se nachází Dětský hřbitov. Tam leží především děti, které zemřely ve vězení bojovnicím proti komunismu a takzvaným kopečkářkám, tedy ženám, které se pokusily utéct za hranice. I tady je však velmi obtížné k jednotlivým ostatkům přiřadit jména.

Situaci komplikuje i fakt, že na zdejším čestném pohřebišti se nacházejí ostatky jugoslávských a italských partyzánů a také oběti Pražského květnového povstání. Společnou hrobku zde mají i salesiáni.

Dětský hřbitov je součástí Ďáblického hřbitova a jedná se o hroby dětí žen odsouzených v politických procesech 50. let

Dětský hřbitov je součástí Ďáblického hřbitova a jedná se o hroby dětí žen odsouzených v politických procesech 50. let Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Paradoxně uvalil památkovou ochranu na hřbitov komunistický režim v nejtužších stalinistických letech, v roce 1958, a to i přesto, že další tři roky tu přikládal oběti do hromadných hrobů.

Národní kulturní památkou se Ďáblický hřbitov stal až v roce 2017.

Dnes je Ďáblický hřbitov jedním z mála v republice, kde se dá pohřbívat popel i ke kořenům vzrostlých stromů. V Praze se na žádném jiném hřbitově tato možnost nenabízí.

Článek se opírá o paměť a znalosti autora a dále o informační zdroje pražské městské části Ďáblice. 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných