Vyfasujte pytel a škůdce nacpěte dovnitř. Kaštany vám poděkují

Příroda nám vrací úder. I tak pevné organismy jako jsou mohutné a zdánlivě neohrozitelné stromy, trpí v poslední dobou řadou nemocí. V ohrožení jsou už léta kaštany, smrky, nově i habry a jilmy. Bojovat se proti plísňovým onemocněním nebo parazitům dá jen stěží. V případě klíněnky je to možné jen důsledným sběrem postiženého listí.

A protože si chce městská část Praha 7 zachovat poslední zbytky kaštanových porostů, tak nabízí občanům pomocnou ruku. Informace poskytuje web městské části.

Nejprve se ale podívejme na původce už několik let trvající kalamity u vzrostlých kaštanů. Ze školních let si pamatujeme, že původní název stromu byl jírovec maďal. V posledních letech se od tohoto zdánlivě nelogického názvu ustoupilo a dnes se říká ozdobě našich parků kaštan koňský.

Může za to Balkán

Klíněnka jírovcová, nebo se také uvádí klíněnka kaštanová, je ve světě živočišných druhů poměrně mladý druh. Poprvé byl popsán zhruba v polovině 80. let v Severní Makedonii. Tehdy najednou uschly obrovské aleje kaštanů u Ochridského jezera a biologové naprosto netušili, proč se tak děje. Byl objeven nový živočišný druh, kterému listí kaštanu hodně chutná.

Postupem času bylo zjištěno, že klíněnka není nový druh, že se její popis v herbářích objevoval už v 19. století, nicméně byl to velmi vzácný a nenápadný živočich. Co způsobilo jeho masivní přemnožení a exodus do světa, ani dnes nikdo netuší. Každopádně však od roku 1986 se klíněnka rozletěla do světa. Nejprve si smlsla na zemích bývalé Jugoslávie, o tři roky později se objevila poprvé v Rakousku. V první polovině 90. let zamířila do Čech a do Maďarska. U nás byla poprvé zaznamenána v Lednicko-valtickém areálu v roce 1993.

O dva roky později dobyla Prahu, jak uvádí web ekocentra Koniklec, a následně i Slovensko. Pak pokračoval útok na Německo, Polsko, Balkán. V posledních patnácti letech se nezastavila ani ve Francii, Španělsku nebo Velké Británii.

Nezastaví ji nic

Dnes je klíněnkou napadená celá Evropa. Výjimku tvoří jih Španělska, Portugalsko, sever Velké Británie, severní partie Skandinávie, východ Ruska. Každý rok rozšíří své teritorium o zhruba 60 kilometrů. Během jednoho kalendářního roku je schopna zopakovat rozmnožovací cyklus až pětkrát.

Existuje nějaká obrana proti klíněnce? V podstatě žádná, alespoň to uvádí Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Klíněnka je téměř centimetrový motýlek s pruhovanými křídly, který během života naklade tisíce vajíček, z kterých se vylíhnou larvy, které požírají listy a pletivo stromů. Sama klíněnka není příčinou uhynutí kaštanů, ale larvy svým jednáním velmi oslabují obranný mechanismus, který je pak náchylný k napadení plísněmi a infekcemi.

Kukly dokáží přežít teploty kolem minus 25 stupňů Celsia. Na klíněnkách si pochutnávají sýkorky, tady je částečně zřejmý způsob boje proti tomuto škůdci. Proti je však vítr a pneumatiky vozů, které jsou schopny škůdce roznést na kilometry daleko. Účinný postřik ještě nebyl vyvinut, a tak jediným účinným bojem proti klíněnce je sběr spadaného a infekčního listí. To se buď kompostuje anebo pálí. Obojí nové budoucí generace škůdců zničí, uvádí ÚKZÚZ.

Pytle a svoz zdarma

A právě v tom pomáhá městská část Praha 7. Rozdává mezi občany speciální pytle, do kterých lidé mohou shrabat napadené listí ze svých zahrad, ale i z ulice či vnitrobloků domů. Tyto pytle jsou k vyzvednutí na recepci radnice Prahy 7 nebo v informačním centru v ulici Milady Horákové. Na osobu je možné vyzvednout maximálně pět kusů těchto speciálně označených pytlů.

Po jejich naplnění a řádném uzavření je možné postavit pytle vedle popelnic nebo kontejnerů. O jejich odvoz a zlikvidování se zdarma postará společnost Pražské služby.