foto: Archív Jiřího Nováka, se svolením/Jiří Novák při pletení pomlázek
Od rána do večera plete pomlázky. Soukromý zemědělec Jiří Novák, úspěšně navázal na rodinnou tradici po desetiletích nucené přestávky. Z úcty k předkům i svému jménu. Příslušníci jeho rodu hospodařili na gruntu v Přepeřích u Turnova už od roku 1855. Zelenina, cukrová kukuřice i brambory od Nováků jsou na Liberecku pojmem. Koncem října je úroda definitivně pod střechou a zoráním poslední brázdy končí práce na polích.
Mýlí se ovšem ten, kdo si myslí, že soukromému zemědělci právě začínají několikaměsíční prázdniny.
Odpočívá pouze několik dní. Pak už na něj čekají další povinnosti, na které během léta a podzimu nemá čas. Začíná údržba nářadí a strojů, opravy hospodářských stavení i domu. A také odjíždí zkontrolovat les, kde v zimních měsících pracuje. V polovině listopadu začíná sklizeň vrbového proutí na pomlázky, které ve velkých otepích vozí domů.
„Listopad, prosinec a únor jsou nejvhodnějším obdobím. Krátce po únoru se totiž proutí osype pupeny a je plné jarní mízy,“ vysvětluje Jiří Novák pro PrahaIN.cz.
.jpg)
Foto: Archiv Jiřího Nováka, se svolením / Velikonoční pomlázky
Nařezané proutí uloží do vlhké, chladné místnosti, kde „odpočívá“ až do konce roku. V prosinci totiž začíná prodej vánočních stromků a na nic jiného není čas. Během ledna se jedna sklepní místnost promění na dílnu. Na stole jsou připraveny nožíky na seřezávání proutků, speciální kleštičky, aby měly proutky stejnou délku a krabice barevných pentlí.
Psali jsme
I letos si Praha 3 připravila masopustní rej. Vypukne v sobotu 18. února nejen na náměstí Jiřího z Poděbrad, kam se vrátí také tradiční…
A pak to začne…
Vlastníma rukama plete pomlázky. Desítky, stovky pomlázek. Od rána do večera. Před covidem jich Jiří Novák každý rok vyráběl velké množství a nestíhal objednávky. Letos jich připraví o něco méně. Pomlázky zásadně plete sám.
„Pomlázky mě kdysi, ještě jako kluka, učil vázat můj děda. Musí být nejen pěkné na pohled, ale i dobře upletené. Pokud bych jeden rok dodal zájemcům šunt, příští už ode mě nic nekoupí. A náš grunt by měl ostudu. A to bych neunesl,“ říká Jiří Novák.
Skončí Velikonoce a dílna se promění na třídírnu nejrůznějších semen zeleniny, která během několika dnů skončí v zemi. V pečlivě označených krabicích a v sáčcích jsou budoucí cukety, melouny, cibulka, mrkev, dýně, červená řepa, petržel, ředkvičky či patisony.
Foto: Archiv Jiřího Nováka, se svolením / Velikonoční pomlázky
Na dvoře už je v pytlích připravená sadba brambor. Začne další kolo náročné práce na polích předávané z generace na generaci. Za každou úrodou a vydělanou korunou se skrývá nekončící dřina. Ale také hrdost starých selských rodů, které u nás kdysi dávno položily základy moderního zemědělství.