Vyrazte! Rostou skvělé, léčivé houby, vzkazuje mykoložka

Letošní zima byla poměrně mírná a místo sněžení poměrně často pršelo. Teploty nad nulou a vlhko vytváří ideální klima pro růst několika druhů hub, které v lese najdete i v zimních měsících. Právě nyní lze sbírat penízovku sametonohou, Jidášovo ucho i hlívu ústřičnou, prozradila pro PrahaIN.cz mykoložka Hana Ševčíková.

Houby se dají sbírat i v městských a příměstských lesoparcích i lesích. Mykoložka ovšem doporučuje vyrazit na sběr mimo město, do klasického, čistého lesa.

„Všechny tři druhy hub, které právě v lesích nacházíme, nemají rády mrazy, které před několika dny nečekaně udeřily. Teď se ale konečně oteplilo a je ideální počasí. Doporučuji ale osm až deset dní od posledních mrazů počkat. Pak ale bez obav do lesa vyrazte,“ řekla Hana Ševčíková.  

Houby posilují imunitu

Houbaři mohou v současné době nasbírat slušnou úrodu penízovky sametonohé, Jidášova ucha i hlívy ústřičné. Tyto houby nejen skvěle chutnají v omáčkách, rizotech, salátech nebo polévkách, ale mají i prokázané léčivé účinky.

„Jde o vynikající houby, které pomáhají lidem s oslabenou imunitou. Jejich působení v lidském organismu se dá přirovnat k účinkům a významu vitamínů. Ostatně o jejich účincích jsem se přesvědčila sama na sobě,“ podotýká mykoložka.

Hlíva ústřičná, která patří mezi velmi oblíbené houby, roste na starých listnatých stromech, často na břízách, penízovka sametonohá obrůstá pařezy i staré kmeny a Jidášovo ucho se vyskytuje například na keřích bezu.

„Důležité je vždy hledat na listnatých stromech. Například na smrkovém dřevě se tyto houby téměř nevyskytují. Samozřejmě existují výjimky, ale velmi zřídka,“ upozorňuje Ševčíková.

Ucho Jidášovo. Zdroj: commons.wikimedia.org / souhlas s užitím pro média

Pravdivá legenda

V souvislosti s houbami odnepaměti mezi lidmi koluje množství legend, historek a pověr. Nejznámější hovoří o tom, že pokud v lesích roste velké množství hub, znamená to, že v krátké době svět zachvátí válečný konflikt.

Mykoložka upozornila, že právě tato „pověra“ má reálný základ.

„Pokud v dobách dávného středověku došlo k nečekaným výkyvům počasí a nastalo delší období, kdy neustále vydatně pršelo, úroda na polích nedozrála, ale ve většině shnila. Potraviny byly ve středověku vzácné a v takovém případě začal zemi hrozit hladomor. Panovník, aby zabránil hladomoru, přepadl se svými vojsky některého ze sousedů. Začala válka o zdroje. Ve stejnou dobu ale byly lesy plné hub, neboť vlhko milují. Tak se kdysi dávno tato legenda zrodila,“ upozornila mykoložka.

Průměrná sezóna      

Letošní zimní houbařkou sezónu proti předchozím rokům hodnotí spíš jako průměrnou. Růst ovlivnil menší počet dešťových srážek a v lesích bylo sucho. Menší úroda ale celoroční houbaře neodrazuje. Naopak se každý rok zvyšuje jejich počet.

„Každý rok přibývá lidí, kteří do lesa chodí na houby i mimo hlavní sezónu. Velmi oblíbená je hlíva ústřičná a lidé začali chápat, že ji nemusí kupovat pouze v obchodech, ale mohou si pro ni dojít do lesa. Hodně lidí také oceňuje léčivé účinky všech tří druhů,“ ukončila Hana Ševčíková.

Mgr. Hana Ševčíková je zástupkyní vedoucího v Botanickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně, pracuje zde jako mykolog v houbařské poradně, a jako výzkumný a vývojový pracovník. Zároveň stojí v čele brněnského Mykologického klubu a patří mezi nejznámější české odborníky v oblasti mykologie.  

V pozdějších měsících se můžeme těšit i na takovou lahůdku, jakou je kotrč kadeřavý. Foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz