Výročí německé okupace z roku 1939. Podobnost s Ukrajinou není náhodná

15. 03. 202222:06

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Hana Kordová Marvanová předává věnec za Hlavní město Praha u příležitosti piety za oběti německé okupace z roku 1939

Pietním aktem u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Pražském hradě, si lidé v úterý připomněli 83. výročí německé okupace Československa. Věnce zde položili politici, legionáři, zástupci armády i slovenští a němečtí diplomaté. Proslovy se nesly především v duchu paralely mezi obsazením Československa a stávající situací na Ukrajině. Řečníci ocenili odbojáře i stávající bojovníky za svobodu Ukrajiny.

Hradčanské náměstí na Pražském hradě. Krátce před desátou hodinou dopoldene tu je k vidění nastoupená jednotka Hradní stráže ve slavnostních uniformách a dlouhá řada lidí s připravenými věnci. Přihlížející sledují sváteční atmosféru, kterou čas od času vyruší vyzvánění mobliního telefonu.

Pieta u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Pražském hradě. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

Tak vypadá pitetní akt k letošnímu 83. výročí neměcké okupace Československa. V roce 1939 se v tento den v Praze poprvé a naposled objevil i tehdejší říšský kancléř nacistického Německa, Adolf Hitler. Jehou soukmenovci tu ale zůstali v roli okupantů až do konce druhé světové války v květnu 1945. „I tehdy se nejprve oficiálně jednalo o záchranu německé menšiny v pohraničí. Po Mnichovské dohodě z roku 1938 tehdejší mocnosti ze strachu z války nechali Sudety Německu. Půl roku na to přišla okupace a svět se zase jen díval. Podobnost se situací na Ukrajině není čistě náhodná,“ řekl PrahaIN.cz historik Miroslav Janota.

Památku statečných čechů uctili i Němci

V podobném duchu se ostatně nesly i proslovy řečníků u sochy Tomáše Garrigua Masaryka, kterou ozdobily u příležitosti pietní vzpomínky smuteční věnce. Nechyběla česká a slovenská trikolora, barvy hlavního města Prahy, za které tu vystoupila radní Hana Kordová Marvanová, ale také barvy Spolkové republiky Německo, jejíž diplomati také přišli uctít památku statečných Čechů.

Putin jako Hitler

„Šestnáctého března 1939 nad Pražským hradem zavlála nacistická vlajka. Nyní o třiaosmdesát let později vlaje nad Pražským hradem vedle české vlajky i vlajka ukrajinská. Ta nám v mnohém připomíná osud naší země, laxnost světových velmocí vůči tehdejší agresi. Dnes přitom sledujeme válku na Ukrajině, kterou stejně jako tehdy rozpoutal diktátor a válečný zločinec,“ řekl ve svém projevu místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP09 a STAN). Ve své řeči také varoval, že pokud se zlu nepostavíme včas, dáme se na cestu do pekel. „Je třeba se postavit situaci čelem, nenechat v tom oběti samotné,“ dodal.

Obětem německé okupace zasalutoval i velitel Hradní stráže, plukovník Jaroslav Akcermann. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

Čest, statečnost, ale také obětavost a pomoc druhým ocenil ve svém projevu generálmajor Petr Mikulenka, vrchní velitel českého armádního letectva. „Musíme udělat vše pro mír,“ vzkázal s odkazem na aktuální dění na východě Evropy.

Suverenita nebyla a není samozřejmostí

Věnec za Sněmovnu položil její místopředseda Jan Skopeček. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

Další z politiků, kteří pod sochou TGM přednesli svou řeč byl místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) zase připomněl, že „bezpečnost, a suverenita států v minulosti nebyly a stále nejsou samozřejmostí“. Také on vyjádřil podporu ukrajinským ženám a mužům, připomněl také zásluhy odboje i parašutistů vyslaných do tehdejšího Protektrátu Čechy a Morava z Velké Británie. „Bez podpory a pomoci běžných občanů, statečných obyčejných lidí, kteří riskovali a v mnoha případech i obětovali vlastní životy, by byl úspěch výsadků Silver A nebo Anthropoid nemyslitelný,“ poznamenal Skopeček.

Mezi řečníky nechyběla ani pražská radní pro oblast legislativy Hana Kordová Mravanová ( za STAN), předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský nebo slovenský ambasador Rastislav Káčer.