foto: Michal Böhm, se svolením/Petr Kučera
ROZHOVOR: Jak vypadá běžný den ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad? Proč je historické hradiště na skále nad pravým břehem Vltavy mezi Pražany tak populární? V rozhovoru pro server PrahaIN.cz odpovídal Petr Kučera.
Podle ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad Petra Kučery je celý objekt specifický tím, že člověk nikdy neví, co ho ráno čeká.
„S kolegy víme, že největší průšvihy se dějí v pátek nebo pondělí. Běžný den se špatně plánuje, protože operativa je velká. Spravujeme osmnáct objektů, třináct hektarů parku, máme na starosti návštěvnický/turistický provoz, veřejné toalety, infocentrum, výstavní prostory, divadelní sál, je to zkrátka široká paleta. Ráno přijdete, máte naplánovaný den a najednou zjistíte, že všechno je jinak, protože třeba foukal vítr a spadnul strom, toalety se ucpaly... Celý den běháte a najednou je osm hodin večer a jdete domů,“ vypráví Kučera.
Vyšehrad má podle něj ještě další specifikum. „Jsme velmi malá organizace, na naše rozsáhlé portfolio aktivit máme poměrně málo lidí. Není to tak, že pan ředitel celý den sedí v ředitelně, popíjí kávu a vyřizuje e-maily, ale do jisté míry každý dělá tak nějak všechno. Já bych měl hlavně plánovat, ale tím, že jsem poměrně hyperaktivní a akční, nedělá mi operativa problém a stíhám to.“
Můžete být s těmi problémy konkrétnější?
Pražané chodí na Vyšehrad zejména do parku, protože se jedná o romantickou a odpočinkovou destinaci. Zejména v létě je největší pohyb o víkendech a s tím se množí i počet problémů.
Ačkoli má Vyšehrad brány a dal by se zavřít, tak je nonstop bezplatně přístupný. Z toho plyne, že jsou tady lidé opravdu pořád, zejména pak v létě, což znamená vyšší nároky na údržbu prostranství. Často vzniká problém, že se přeplňují koše a odpadky létají všude okolo. Občas máme problémy s vandalismem, někdo holt něco posprejuje, to se snažíme rychle odstranit. Ale jinak se kupodivu moc neděje, že by třeba lidé ničili záhony. Relativně nedávno jsme je všechny nákladně obnovili a sundali kolem nich zábrany, protože věříme lidem a myslíme si, že pokud je to hezké a udržované, lidé to nezdupou nebo pejsci nezřídí.
Takže spokojenost?
Míra vandalismu na zeleni poklesla, tudíž naše problémy určitě nejsou velké a já musím pochválit návštěvníky za to, že jsou kultivovanější. Za šest let to vidím a je to mimo jiné dáno tím, že když je něco opečovávané a udržované, tak to méně vandalizují. Funguje to také opačně a říká se tomu efekt vymláceného okna: jakmile je někde rozbité jedno okno, lidé rychle rozbijí i ostatní, protože to prostě vybízí, nebo když jsou někde pohozené vajgly, není problém vyhodit i další. A takhle to funguje u nás na Vyšehradě.
Jaké je postavení Vyšehradu, co se týká památek v Praze? Hodně se používá pojem masová turistika, což se týká centra Prahy, ale na Vyšehradě alespoň já tohle nevnímám. Nebo to tak je?
Vnímáte to zcela správně. Je to jednoduché a já s nadsázkou vždy říkám, že Vyšehrad je skutečný pražský hrad, protože patří Pražanům. Když srovnám dva hrady, mezi kterými město vzniklo a významem a historií jsou si podobné, tak přesto jsou velmi rozdílné. Pražský hrad je aktivní centrum moci, je to politický i církevní pojem, neboť se tam mimo jiné nachází arcibiskupství. Do toho je tam mnoho návštěvníků, zejména zahraničních turistů, Pražský hrad je vydlážděný areál se spoustou budov. Vyšehrad je úplný protipól. Jedná se o park, kde je sem tam drobná stavba, možná to i trochu připomíná jakýsi Legoland či zábavní park, kde máte park a v něm jsou rozeseté památky.
Slouží tedy hlavně Pražanům?
Vyšehrad je aktivní městský park, padesát procent našich návštěvníků tvoří Pražané z Prahy 2, 4, ale i vzdálenějších městských částí, oni jdou na Vyšehrad volnočasově - odpočinout si, sportovat, ale třeba také na rande. Nenašel jsem nikoho, kdo byl na Vyšehradě, ale nebyl tam na rande. Člověk si neuvědomuje, ale Vyšehrad je totální romantickou destinací, mnohem víc než Petřín, ačkoli se to k němu váže. Je blízko metra, uchopitelný, dá se tam zabočit, jsou tam kavárny. Pro mnoho Pražanů je Vyšehrad zkrátka místem, které mají spojené s nějakou láskou, ať už vyšla či nevyšla. K Pražskému hradu mají lidé vztah spíš státnický, je to ten Hrad, sídlo moci, symbol české země a státnosti.
V druhé části rozhovoru jsme s Petrem Kučerou řešili turismus v Praze. Ředitel Vyšehradu si například myslí, že takzvaná alkoholová turistika není špatná. Rozhovor publikujeme v následujících dnech.