Vysoké ceny v USA nutí Američany stěhovat se. Do Evropy

Informaci o stěhování Američanů do Evropy přinesla agentura Bloomberg. Důvodem jsou vysoké náklady na život ve Spojených státech, ale také politická situace. Mezi nejoblíbenější evropské destinace patří Itálie, Portugalsko, Španělsko, ale také Francie a Řecko.

Podle agentury Bloomberg obyvatelé USA začínají pociťovat vysoké náklady na bydlení. Raketově stoupají ceny nájmů a zejména vlastnického bydlení. Průměrná cena domu v Atlantě k 30. červnu činila 404.575 dolarů, což je přibližně deset milionů korun. V Itálii jsou prý ceny mnohonásobně nižší. Bloomberg přinesl příběh Američanky, která platila nájem ve výši 3 tisíc dolarů měsíčně za byt se čtyřmi ložnicemi. Koupit si ho prý nemohla, ačkoli měla hotovost 300 tisíc dolarů. V Itálii se ji podařilo získat dům o rozloze necelých 300 metrů čtverečných a k tomu menší domek za 60 tisíc dolarů. 

Jedná se však o Sicílii, která patří k chudším regionům. O zhruba jedenáctitisícové město Mussomeli. Příklad však nebyl zrovna ideální. Mussomeli totiž není tak zcela typickým místem. Pokud se jej rozhodnete vygooglit, zjistíte, že se jedná o město, kde zřejmě díky vyššímu množství neobydlených domů nabízí tyto k prodeji doslova za EURO. Pokud by Američanka chtěla koupit dům ve městě s přibližně stejným počtem obyvatel jako Atlanta, musela by si připlatit. Vybírala by například z Janova, Bologni, nebo sicilského Palerma. Ceny nemovitostí v těchto lokalitách jsou ale řádově někde jinde. V Palermu sice pořídíte dům i pod 500 tisíc euro, nicméně luxusnější nemovitosti tuto částku převyšují, v Bologni a v Janově jsou ceny ještě vyšší. 

Itálie však není jedinou zemí, kam občané Spojených států míří. Poptávka po nemovitostech v Řecku ze strany Američanů vzrostla za poslední rok o 40 procent. V Portugalsku se zvýšil počet amerických spoluobčanů v roce 2021 oproti roku 2020 o 45 procent. Ve Španělsku je to nárůst o 13 procent v letech 2019 až 2021. Obě země však zájemce z Ameriky lákají. Nabízí jim takzvaná zlatá víza. Lidé dostanou povolení k pobytu a k tomu 350 tisíc euro na počáteční investice. 

Tématem se zabýval i americký Forbes . Ten přinesl v červnu přehled top evropských destinací vhodných k přestěhování. Česko mezi nimi není. Doporučuje Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko, Německo, Švédsko a Rakousko. Mezi hodnotícími kritérii byla kvalita života, bezpečnost, ceny bydlení, životní prostředí, systém zdravotní péče, ale také například to, jak snadno se dá v zemi usadit. 

Miláno, Barbora Novotná, PrahaIN.cz

„Tři zásadní změny, které přinesla epidemie koronaviru, restriktivní a ochranná zdravotní opatření a nárůst práce na dálku, to jsou důvody, které dělají sen o životě na starém kontinentu žádoucí,” píše se ve Forbes. Americkými státy se prý šíří takzvaná Great Resignation (Velká rezignace). Stále více lidí opouští svou práci a uvažuje o změně životního stylu a změně kariéry. Práce na dálku lidem umožní snadnější přesun. 

Průzkum top destinací zpracovává každoročně Expat Insider. Má téměř 12 tisíc expaktů zastupujících 177 národností, kteří žijí v 181 zemích. V tomto žebříčku vede Portugalsko a Španělsko. Expatriate Group má pro rok 2022 na prvním místě Švýcarsko. Tento žebříček zahrnuje i mimoevropské destinace. 

Ve Švýcarsku se podle Expatriate Group žije dobře díky vysoké kvalitě života, hezké přírodě, výbornému vzdělávacímu systému, ale také zdravotnímu systému pro místní obyvatele. Ačkoli je Švýcarsko jednou z nejdražších zemí světa, příjmy jsou zde nadprůměrné. Jako bonus web uvádí mimo jiné to, že i když jsou příjmy ze zaměstnaní vysoké, neočekává se, že se práce stále hlavní náplní života. „Lidé ve Švýcarsku často chodí domů na oběd s rodinou a přesčas se nedoporučuje, protože večery a víkendy jsou výhradně osobní. Pracovníci ve Švýcarsku mají ze zákona nárok na čtyři týdny placené dovolené plus státní svátky a společnosti důrazně vyzývají zaměstnance, aby svou dovolenou využili,” uvádí organizace. 

Na druhé místo zařadila agentura Německo, i v této evropské zemi je ceněna vysoká kvalita života, ale také bohatá kultura, dobrá veřejná doprava, vzdělávací systém. Server upozorňuje, že expaktům může chvíli trvat, než si zvyknou na přísná společenská pravidla. „Jsou známi tím, že jsou jednou z nejproduktivnějších zemí na světě, ale obecně pracují méně hodin než jiné země v Evropě. Většina německých zaměstnanců má 14 státních svátků plus přibližně 30 dnů placené dovolené,” vyzdvihuje Expatriate Group.

Dalším top evropským státem je Švédsko, tedy až po Austrálii a Kanadě, to má prý výbornou a dostupnou péči o děti a navíc 480 dní rodičovské dovolené. Připomeňme, že v České republice je přístup k rodičovství oproti zbytku světa nadstandardní, ženy zde mohou čerpat až čtyři roky rodičovské. Zaměstnavatel navíc ženám pracovní místo musí držet. Co však oproti ostatním zemím zaostává je systém předškolní péče. Na nedostatek míst ve školkách si rodiče stěžují napříč celou republikou. Jesle, tedy zařízení pro ty úplně nejmenší, v podstatě neexistují. 

Bern, Nela Havlíková, PrahaIN.cz

Jak jsme zmínili výše. Česká republika mezi doporučenými zeměmi není. Každopádně zejména Praha oblibu mezi ostatními národy určitě má. Je to zejména díky bezpečnosti a klidnému životnímu stylu.

„Žila jsem celý život v Miláně, jsem Italka a Italkou zůstanu, ale Prahu jsem si zamilovala. Je to tady mnohem klidnější. Popravdě tu vydělám více peněz a náklady na život jsou mnohem nižší, tudíž se mi výrazně zvýšil životní standard,” uvedla pro PrahaIN.cz Francesca. Podobně se vyjádřil i další Ital, se kterým jsme hovořili.

Počet obyvatel z ciziny se v hlavním městě od roku 2004 konstantně zvyšuje. Podle Českého statistického úřadu bylo na konci roku 2020 v Praze evidováno celkem 228.532 cizinců, což činilo 36 procent ze všech cizinců v České republice. Do statistik tehdy nebyli zařazeni uprchlíci z Ukrajiny. Meziročně, tedy mezi 2019 a 2020, přibylo v Praze celkem 18 tisíc cizinců.

60 tisíc z nich jsou Ukrajinci, necelých 35 tisíc je Slováků, 26 tisíc Rusů, 14 tisíc Vietnamců. V Praze žije také více než 5 tisíc Číňanů, Rumunů, Britů a Bulharů. Setkáme se zde také s více než 4 tisíci Kazachů a Němců. Počet Američanů, kteří jsou v Praze evidováni, dosáhl ke konci roku 2020 4.617. Cizinci tvoří 17 procent obyvatelstva metropole.