VÝZKUM: Mladí lidé do politiky nechtějí

04. 06. 202408:39
VÝZKUM: Mladí lidé do politiky nechtějí
foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Studenti mířící do školy

Velké množství mladých lidí nevěří, že jejich hlas má šanci cokoliv změnit. Za tento postoj prý vděčí nejenom rodině, ale i nedostatku znalostí či nepochopení demokratického systému. Jednou z překážek v cestě za pochopením své situace má být i nedostatečná reprezentace těchto témat ve škole.

Volby do Evropského parlamentu mají i přes tradičně chladné přijetí potenciálních voličů zásadní vliv na budoucí formování a vývoj celé Evropy. Mladí však prý nevěří, že jejich hlas něco znamená.

„Žáci zájem mají, ale co se týče potřebných informací, jsou často nepopsané listy. Velký vliv na to mají i rodiče a rodina celkově,“ uvedl v tiskové zprávě rozeslané médiím Marcel Mahdal, učitel základů společenských věd a člen výboru Asociace učitelů ZSV a občanské výchovy. Jako jeden z hlavních faktorů uvádí politické podnebí v rodině. Dítě, které je z domácnosti, kde se k volbám nechodí, dle jeho slov mnohem spíše přijme tento postoj za normu než jeho vrstevník z rodiny, která se doma o politice aktivně baví. 

„V České republice je kolem 1,2 milionu lidí ve věku 18 až 29 let, což dělá 16 procent české volící populace. Generace Z je proevropská a do budoucnosti hledí s nadějí a s touhou hledat řešení, spíše než s negativitou,“ uvedla Barbora Stárek z projektu Díky, že můžem. Svá tvrzení podepřela daty získané výzkumem organizace Jeden svět na školách (JSNS). Ten realizoval Člověk v tísni v roce 2023 ve spolupráci s agenturou Median. Výzkum byl proveden metodou CAWI (on-line dotazování). 

Kde je tedy problém? „Česká rada dětí a mládeže uvádí, že až 65 procent mladých Čechů má pocit, že nedokáže ovlivnit politická rozhodnutí, nerozumí politice a jejich názory zůstávají bez povšimnutí.“

Právě toto se Marcel Madhal snaží napravit: „Mladí lidé jsou značné procento voličů a není to tak, že by nedokázali něco změnit. Proto se snažím dát svým studentům vědět, že je důležité chodit k volbám, a pokud tam půjdou, tak jejich hlas bude vždy vyslyšen. A že opravdu každý hlas rozhoduje,“ uvedl. 

„Konkrétně k Evropským volbám máme rozjeto několik projektů. Například moji studenti natáčeli na sociální sítě motivační videa s poselstvím, ať jdou lidé k volbám, protože volební účast u těch posledních byla druhá nejhorší v Evropské unii,“ popsal svůj přístup k problematice. 

„Chceme, aby si děti vážily možnosti svobodné volby a aktivně se zapojovaly do občanského života. Pro pochopení principu demokracie je důležité žákům a studentům vysvětlovat, proč jít k volbám a jak vypadá následné rozdělení moci,“  řekla Marcela Murgašová z nadace Blíž k sobě, jedna ze zakládajících členů iniciativy Měníme osnovy. „Za jedno z nejúčinnějších opatření například považujeme žákovské a studentské parlamenty, které mohou přímo ovlivňovat dění ve škole i v komunitě“ dodala. 

Výzkum JSNS probíhal již poněkolikáté, konkrétně v letech 2020, 2017, 2014, 2012 a 2009, a věnuje se vždy více tématům, například spokojenosti se životem, se školou, respondenti ale odpovídají i na dotazy, které zjišťují jejich vztah k politice, životě v obci, řeší ale i téma válečného konfliktu na Ukrajině.

I přesto, že spokojených se životem je 42 procent dotázaných vůči 24 procentům nespokojeným, tak se jedná o 14 procentní propad vůči roku 2020. 

Budoucnost vnímá celých 49 procent mladých s obavami. 

Jako největší problém místa, kde žijí, vidí drogy a bezdomovectví. U České republiky vnímají jako stěžejní problémy zadlužení, ekonomickou situaci a nekvalitní školství. 

15 procent dotázaných si dokáže představit, že by se v budoucnosti angažovali v politice (7 procent odpovědělo, že určitě ano a 8 procent odpovědělo, že spíše ano), naproti tomu celých 55 procent je jednoznačně proti takovéto myšlence a dalších 25 procent uvedlo, že je spíše proti. 5 procent dotázaných zvolilo variantu nevím. 

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných