foto: Markéta Šálková, PrahaIN.cz/Nepořádek, ilustrační obrázek
Cirkulární ekonomika, neboli oběhové hospodářství, je v posledních letech nejen v Praze velkým tématem. Snaha vracet použité věci zpět do oběhu, aby mohly sloužit i dalším lidem, je patrná zejména díky velkému množství různých swapů, opraven, re-use pointů nebo komunitních akcí. Jak ale odhalil výzkum projektu Chytře a udržitelně, většina Čechů vůbec netuší, jak taková re-use centra fungují.
Až 45 procent globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků. Snahou o snížení těchto emisí je cirkulární ekonomika, která navíc nabízí příležitosti pro nové postupy a materiálové využití například ve stavebnictví, nakládání s potravinami, vodou, půdou nebo při snižování množství komunálního odpadu.
V Praze na to konto v posledních několika letech vznikají různá re-use centra a pointy. Podle webu reusepraha.com nabízí zejména alternativu a způsob, jak nakupovat méně a zároveň udržitelněji. Od lidí totiž přijímají věci, které už ve své domácnosti nevyužijí a nabízejí je dále. V případě potřeby je i třídí, čistí a opravují.
Češi neví, co je re-use centrum ani upcyklace
Z výzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se uskutečnil v rámci projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s hlavním realizátorem Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy, ale vyplývá, že většina Čechů ani neví, k čemu re-use centra slouží. S výsledky seznamuje tisková zpráva na webu projektu Chytře a udržitelně.
Rozšířený není ve společnosti ani pojem upcyklace. Přitom právě upcyklace je hlavní složkou cirkulární ekonomiky. Značí totiž opětovné využívání věcí či materiálů, které by jinak skončily v koši nebo na skládce. Že nikdy nic neupcyklovali, uvedlo asi 71 procent dotázaných. Většina respondentů navíc potvrdila, že neřeší původ oblečení a nakupují hlavně pro radost. Největším rozhodujícím faktorem pro koupi je pro ně cena.
Obce budou od ledna textil sbírat povinně
„Výsledky tohoto průzkumu jasně ukazují, že potřebujeme posílit povědomí veřejnosti o tom, proč je důležité chovat se udržitelně a jaké jsou současné možnosti. Textilní průmysl a zejména takzvaná rychlá móda generuje enormní množství odpadu. V současnosti probíhá na evropské úrovni změna v přístupu k textilním i potravinovým odpadům a Česká republika ji aktivně podporuje. Ministerstvo životního prostředí se také dlouhodobě zaměřuje na podporu re-use center a tvorby environmentálních vzdělávacích programů, které občany mohou nasměrovat k šetrnějšímu a udržitelnějšímu chování,“ uvedl k výsledkům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Momentální snahou je podle jeho slov zejména zvýšení recyklace textilu. Od ledna 2025 proto vejde v platnost povinný sběr textilu, přičemž každá obec bude muset nabídnout místo pro odevzdání použitého textilu. „Současně probíhá diskuze ohledně zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců za své výrobky, které mají dopad na životní prostředí, tedy za jejich sběr, třídění, recyklaci, likvidaci. Týkat by se to mělo vedle textilu a ložního prádla třeba obuvi nebo klobouků. Chceme zkrátka nadále podporovat principy cirkulární ekonomiky a znovu využívat zdroje, které už byly jednou využity,“ dodal Hladík.
Psali jsme
Webová aplikace Moje Praha – Odpady nabízí řadu zajímavých a užitečných informací ohledně třídění odpadu. Teď přichází s novými dvěma funkcemi,…
Důležitá je edukace veřejnosti
Nejčastějším objektem upcyklace v českých domácnostech bývá oblečení nebo nábytek. Největší motivací je přitom kreativita a úspora peněz, zatímco nejvíce se lidé obávají, že nemají dostatek dovedností, času a inspirace. Drtivá většina Čechů však pojem upcyklace vůbec nezná a rozbité věci neopravuje.
„Situace je svým způsobem obdobná počátku 90. let minulého století v oblasti recyklace nebo před pár lety s plýtváním potravinami. Domácnosti se nejprve musí o tématech upcyklace i fast/slow fashion dozvědět a následně být edukovány,“ doplnil Michal Nedělka, děkan Pedagogické fakulty UK. V rámci vzdělávacího procesu je přitom prý důležité poskytnout více než jen suchá data.
Jen pár dotázaných uznalo, že odpovědnost je na spotřebitelích
Z druhé ruky už někdy něco koupila více než polovina dotázaných. Udržitelnost se ale v žebříčku důvodů umístila až na třetím místě za cenou a jedinečností produktu. Naopak nové oblečení si alespoň jednou za měsíc koupí až 37 procent spotřebitelů. Téměř nikdo neřeší zemi původu oblečení ani pojem greenwashing.
„V rámci online rozhovorů padl zajímavý názor, že by se měl více zdanit dovoz levného a nekvalitního oblečení z Asie. Několik respondentů také uvedlo, že by měly odpovědnost přijmout také obchodní řetězce, které by se měly snažit snížit množství obalového materiálu. Překvapilo nás, že jen pár dotazovaných přitom zmínilo, že zodpovědnost je primárně na každém spotřebiteli,“ dodala příklady z výzkumu Lucie Veselá, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu na PEF MENDELU.
V Praze re-use pointů přibývá
Nabídka takzvaných re-use pointů se v Praze v loňském roce rozšířila a momentálně jich v rámci sběrných dvorů funguje už osm. Lidé tam mohou odkládat funkční a použitelné věci pro potřeby ostatních. Dle webu nevyhazujto.cz je navíc velice jednoduché si pro věc do re-use pointu přijít. Stačí si ji přímo na stránce předem zarezervovat.
Za jejich zřizování se pravidelně zasazuje například náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti). „Podpora cirkulární ekonomiky je součástí klimatického plánu, snažíme se předcházet odpadu, protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikl,“ zní její často používaná fráze v souvislosti s recyklační politikou.