foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Potok, ilustrační obrázek
Nad ulicí Vrbova v parku Za Mlýnem začala pět let připravovaná revitalizace Kunratického potoka v režii pražského magistrátu. Její součástí je rozšíření koryta potoka, stabilizace dna, vybudování průtočných tůní či oprava břehových zdí. Obnova by měla zlepšit ekologický stav koryta a propojit přilehlý park s vodním tokem.
Revitalizaci Kunratického potoka inicioval už v roce 2018 tehdejší radní Prahy 4 Ondřej Růžička (STAN) a současný radní pro životní prostředí Tomáš Hrdinka (ANO) na jeho myšlenku navazuje. Revitalizace neutěšeného stavu potoka v uměle zahloubeném korytě je chápána jako významný nástroj posílení biodiverzity vodního prostředí i krajiny samotné. Obnovy podobného typu probíhají už od devadesátých let 20. století i na pražských tocích. Vyplývá to z tiskové zprávy Prahy 4.
Koryto se dočká svého rozšíření, rozvolnění kynety, nového opevnění kamennou rovnaninou z balvanů, stabilizace dna příčnými prahy, nových průtočných tůní, opravy břehových zdí a vegetačních úprav.
„Jako hydrolog a vodohospodář vnímám pozitivní aspekty revitalizace toků. Jsou přínosem nejen pro potok samotný, ale i celou příbřežní zónu včetně nivy,“ uvedl ve zprávě radní Tomáš Hrdinka s tím, že vnímá také dočasná negativa s tím spojená, což je nejčastěji redukce vegetace v místě původních břehů i na půdorysu budoucí rozšířené nivy. Ta umožní žádoucí rozvolnění toku a zpomalení odtoku.
Zeleň doroste za pět až deset let
„Dočasná ekologická ztráta spojená s redukcí zeleně bude v řádu pěti až deseti let, kdy doroste vegetace z náhradní výsadby, vyvážena návratem toku k jeho přirozenému stavu, a to včetně vlivu na vodní společenstva, ale i život v nivě samotné, kdy lidé dnes téměř neviditelný potok znovu objeví,“ dodal ve zprávě Hrdinka.
Pokácení dřevin v okolí toku Kunratického potoka bylo povoleno závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody, a to pouze v nezbytně nutném rozsahu. Současně bylo nařízeno po dokončení stavební části vysadit 36 náhradních stromů. Investorem úprav a dalších projektových příprav je hlavní město Praha zastoupené odborem ochrany prostředí.
„Jako zástupce samosprávy jsem udělal maximum pro to, aby se s plánem revitalizace občané mohli dopředu seznámit, ať už tím, že záměr byl zástupcem magistrátu prezentován na jednání Komise územního rozvoje, ale i prostřednictvím radničního časopisu Tučňák, reportáže TV Praha, webových stránek městské části, na webu Pincity i příspěvků na sociálních sítích. Navíc se mi podařilo s investorem dodatečně vyjednat ponechání perspektivního dubu u biotopu Braník, který se nachází na samém okraji revitalizace, a také přesun dvou habrů do jiné části parku Za mlýnem,“ dodal ve zprávě radní Hrdinka.
Psali jsme
Pražská developerská společnost (PDS) ve spolupráci s ČVUT připravila v roce 2022 dokument nazvaný Základní školy – Manuál pro zadávání projektů…
Podobně revitalizovány byly i další pražské potoky
Nejde zdaleka o první podobnou revitalizaci na území hlavního města. V minulých letech už podobnou procedurou prošly například Lysolajský potok, Pitkovický potok, Šárecký potok, Rokytka, Botič nebo Branický potok. V případě Kunratického potoka navazují současné práce na již dříve proběhlé etapy pod ulicí Vrbova, kolem objektu Trigemy či nad rybníkem Labuť v Krči.
O osudu potoka v Braníku už Čtyřka informovala pomocí tiskové zprávy například v říjnu roku 2021, kdy byla v rámci pilotní části provedena úprava koryta pod ulicí Vrbova v délce zhruba 100 metrů. Původní degradované opevnění z kamenné dlažby s vloženou betonovou kynetou bylo nahrazeno opevněním z balvanité rovnaniny o hmotnosti více než 200 kilogramů. Tím došlo ke zvýšení množství vody zachycené v korytě a podpoře samočistící schopnosti vody.
„V rámci pilotní části, která byla menšího rozsahu, jsme si zároveň ověřili některé technické podmínky území, mimo jiné geologické podmínky v korytě, které jsou důležité pro další navazující a již rozsáhlejší projekty nad ulicí Vrbova v parku Za mlýnem. Ty připravujeme k realizaci v dalších letech,“ uvedl tehdy ve zprávě specialista vodních toků Josef Šlinger z pražského magistrátu.
Souběžně se řešil také biotop Braník
Také další část měla být původně realizována již v roce 2021, ovšem s ohledem na znovuotevření stavebního řízení kvůli souběžně řešenému projektu biotopu Braník, byla realizace s předpokládanou investicí 25 až 40 milionů korun odložena na rok 2024.
Výstavba biotopu Braník na konci ulice Za Mlýnem byla zahájena v polovině ledna 2023. Akce spočívala dle informací z webu Pincity z vybudování umělého vodního biotopu, jezera s plochou 240 metrů čtverečních, s přirozenými společenstvy mokřadních rostlin ve vyvýšené nivě Kunratického potoka.