Záhada prasklého skla na památníku výročí návratu československých perutí RAF

Pozorní chodci si již před několika týdny povšimli, že došlo k poškození Památníku výročí návratu československých perutí RAF. Nachází se v parčíku u terminálu 4 Letiště Václava Havla a jeho hlavní prvek, skleněná deska s vypískovanými vyobrazeními Spitfirů, je prasklá. Jak se to stalo a co s tím?

První myšlenka, která člověka, napadne je, že tohle si naši letci sloužící v RAF nezasloužili. Do bojů druhé světové války se zapojili jako jedni z prvních a domů se z ní vrátili jako poslední. Tuto událost také připomíná tento památník.

Letecký most Británie - Ruzyně

Jak uvádí Vojenský historický ústav Praha,  když válka skončila, došlo k dohodě mezi Československem a Velkou Británií o tom, že čtyři české perutě RAF, tři stíhací a jedna bombardovací, budou z RAF administrativně převedeny do nově vznikajícího čs. letectva a fyzicky přesunuty z Britských ostrovů do Československa. Domluveno bylo i to, že stíhací perutě budou vybaveny zbrusu novými Spitfiry, které Československo od Velké Británie zakoupilo. O Liberátory a Wellingtony bombardovací 111. perutě náš stát tehdy zájem neměl a místo nich nám měla Velká Británie dodat (a později také dodala) Mosquity.

Přesun perutí RAF do Československa se konal formou leteckého mostu. S celkem 70 Spitfiry přiletěli jejich piloti do Prahy a už zůstali v Československu, přesun dalších osob (repatriantů) a materiálu kyvadlově zajistilo 15 Liberatorů bombardovací perutě, které poté zůstaly v Británii. Později jim s touto přepravou pomáhalo i britského letectvo a celou operaci podporovaly ještě 4 spojovací letouny. Celkem se počítalo s přesunem 1500 osob, jejich osobních zavazadel limitovaných vahou 200 liber (90 kilogramů) na osobu a 200 tun vojenského materiálu. 

Konečně doma!

I když se na památníku uvádí jako datum jen „srpen 1945“, přesun byl zahájen průzkumným letem prvního Liberatoru již 25. července 1945 a skončil až odletem posledního Liberatoru z Prahy 27. prosince 1945. Celou operaci poznamenala i jedna tragická událost, kdy po vznícení motoru vzápětí po startu v Británii 5. října havaroval jeden z našich Liberatorů a všech 23 osob na palubě, včetně pěti dětí, při tom zahynulo.

Nejslavnější okamžiky naopak nastaly 13. srpna, kdy na ruzyňském letišti přistála hlavní skupina stíhačů, celkem 54 Spitfirů. Hlavně tento okamžik také připomíná tento památník, který se podařilo vytvořit až v roce 2015 díky iniciativě sdružení Společnost patriotů Slaného. Finančně vznik památníku podpořily zejména soukromé firmy. Částkou 25 000 korun přispěla také městská část Praha 6. 

Více se dočtete na stránkách Vojenského historického ústavu Praha. 

Připomínka 78. výročí návratu perutí RAF do vlasti se konala v pondělí 14. srpna 2023 od 11 hodin před Památníkem výročí návratu československých perutí RAF v parčíku před vstupní halou terminálu 4 Letiště Václava Havla. Její součástí bylo i vystoupení sboru Consortium Camerale Slanense.

O tom, že by časem mohlo dojít k poškození památníku, nikdo zřejmě ani neuvažoval. Památník nebyl pojištěný a vznik praskliny v jeho skleněné desce je velmi nepříjemným překvapením i po této stránce. Jak k tomu došlo, zůstává záhadou. Je možné i to, že sklo prasklo bez jakéhokoliv zásahu zvenčí, samo od sebe, možná v důsledku nějakého pnutí konstrukce, v níž je zasazeno.

Ztracená deska, chybějící peníze

Na otázku, jak se bude celá věc řešit, odpověděl redakci PrahaIN.cz předseda Společnosti patriotů Slaného, z. s., Lukáš Vorlíček, zatím jen neurčitě s tím, že ideální by bylo vyměnit prasklou desku za druhou, úplně stejnou, která byla vyrobena zároveň s tou první. Ta se však během let kamsi ztratila. Dodat k tomu můžeme jen tolik, že pokud se nepodaří přesně objasnit mechanismus poškození první desky, stejně tak může prasknout i ta druhá a kterákoliv další. 

Prasklina na Památníku výročí návratu československých perutí RAF připomíná blesk. Zdroj: Jitka Lenková pro PrahaIN.cz

Nutnost výměny desky je ale také zároveň možností znovu se zamyslet nad otázkou, která památník provází od počátku. Na desce jsou totiž zobrazeny jen dva Spitfiry a žádný Liberator, i když ty se na návratu perutí RAF podílely rovněž. Je přitom ale pravda i to, že Liberatory se nestaly součástí čs. poválečného letectva. A také to, že dlouho se v něm neohřály ani ony Spitfiry – téměř všechny byly v létě 1948 prodány do Izraele a nahradily je letouny sovětské výroby.

Promluvit je ale třeba i o penězích. Společnost patriotů Slaného by ráda památník opravila třeba hned, potřebné finanční prostředky však nemá. Předpokládá podporu úřadů, o veřejné sbírce zatím neuvažuje. Letošní připomínka této události se tedy bude konat před poškozeným památníkem. 

Jak uvádí pražský deník, podobně jako tento památník byl v koncem května 2019 poškozen i památník zvaný Rozloučení věnovaný rodičům Wintonových dětí, když praskla jeho 2 cm silná skleněná deska. Škoda byla vyčíslena na 200 000 korun a tento památník byl naštěstí pojištěn. Výroba nové desky a její osazení trvalo 8 měsíců. Podle skláře Jana Huňáta, který desku vyrobil, byl památník poškozen úmyslně a pachatel, kterého se nepodařilo vypátrat, přesně věděl, co dělá. Sklo nejprve na nejslabším místě, tj. na hraně skleněné tabule, naštípl nějakým nástrojem, např. velkým hřebíkem a potom se jej pokusil zezadu rozbít ranou vedenou „neuvěřitelnou silou“. Stejně tak i prasklina na skle Památníku výročí návratu československých perutí RAF začíná na hraně desky.