Zájem žáků o učitelství je v Česku pod evropským průměrem

Napříč mnoha evropskými zeměmi bývá v posledních letech často skloňovaný nedostatek učitelů, ozývají proto otázky, jak motivovat mladé lidi, aby chtěli povolání učitele dělat. Jaký je u žáků zájem o učitelství, mapovala studie Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Jak uvádí tisková zpráva, nová studie think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR mapovala ambici stát se učitelem mezi mladistvými ve věku 15 let.

Z průzkumu vyplývá, že průměrný zájem o učitelskou profesi dané dotazované skupiny byl v Evropě 4,5 procent. Ve všech zkoumaných zemích byl potom vždy vyšší zájem u dívek než u chlapců. Se svým podílem 2,7 procent se tak Česko nachází pod celoevropským průměrem. Nejvyšší podíl patnáctiletých žáků měly země Irsko s 11,2 procenty, Lucembursko s 10,6 procenty a Španělsko se 7,1 procenty.

„Zajímavé je, že nejnižší podíly 15letých chlapců aspirujících na učitelství pozorujeme v postkomunistických zemích jako Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko a Česko. Tyto země mají zároveň nejnižší zastoupení mužů v učitelské profesi, což může být způsobeno feminizací školství v 90. letech,“ uvádí ve zprávě autorka studie Miroslava Federičová.

Mezi další předmět zkoumání dané studie byl i vliv vzdělání rodičů na touze stát se učitelem. Studie odhalila, že zhruba 34 procent žáků v Česku, kteří na profesi učitele aspirují, má alespoň jednoho rodiče s vysokoškolským titulem.

Zájem se liší i napříč regiony, nejvyšší ambice stát se učitelem mají žáci na Moravě a ve Slezsku. 

Fyzickým vyčerpáním trpí pětina pedagogů

Jak uvedl již dříve web SYRI, fyzickým vyčerpáním trpí až pětina českých učitelů. Až 6 procent poté vykazuje známky syndromu vyhoření. Jeho zdrojem je podle zprávy nejčastěji konflikt mezi prací a rodinou.

Za největší stresory je poté označováno problémové chování žáků, vysoké pracovní vytížení a obtížná komunikace s rodiči.

„Zajímavým zjištěním například je, že vyšší pracovní spokojenost učitelů a pocit komunity jsou spojeny s lepšími výsledky žáků v matematice. To je vcelku dobrý argument pro to, aby se školy a společnost duševní pohodou učitelů vážně zabývaly. Klíčový faktor, který pracovní spokojenost učitelů ovlivňuje, je přitom podle našich zjištění kvalita vedení školy. Spokojenost učitelů tedy přímo souvisí s tím, jaké jsou manažerské a vůdčí schopnosti ředitelů a ředitelek základních škol,“ uvádí ve zprávě Jiří Mudrák z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) a Psychologického ústavu Akademie věd.

Přetěžování učitelů a občasné nepřátelské chování ze strany vedení školy nám také popsala začínající učitelka na jedné ze základních škol. Ta uvedla, že rozhodnutí stát se učitelkou nelituje i navzdory obtížím, na které při práci naráží.

„Mrzí mě, jak často se stává, že nekompetentní osoby si myslí, že mají právo nám zasahovat do naší práce i přesto, že samy říkají, že by to nešly dělat ani za nic. Začátky byly krušné, ale měla jsem skvělou uvádějící učitelku, která mi velice konstruktivně ukazovala moje prohřešky jakožto začínajícího učitel. Je to ostřílená učitelka a nebýt jejího vedení, které bylo první půlrok rozhodně intenzivní, nebyla bych tak úspěšná, jako jsem teď,“ sdělila nám učitelka.