Žalostné podmínky pošťáků: 25 tisíc měsíčně i agrese zákazníků

ROZHOVOR Jindřiška Budweiserová je předsedkyně Podnikového koordinačního odborového výboru České pošty. Dlouhodobě bojuje za lepší podmínky pro pošťáky, na demonstraci proti chudobě, která proběhla 8.října, hovořila za 27 tisíc pošťáků. „Mzdy většiny zaměstnanců České pošty jsou hluboko pod úrovní mezd v národním hospodářství, přestože za poslední čtyři roky mzdy zaměstnanců vzrostly přibližně o 20 procent,“ upozornila v rozhovoru pro PrahaIN.cz.

Kdo konkrétně řeší problémy zaměstnanců České pošty?

Odbory pomáhají řešit problémy pošťáků na pracovišti, radí svým členům s pracovněprávními problémy a také dohlížejí na bezpečnost práce a ochranu zdraví na pracovišti. Máme svazové inspektory bezpečnosti práce, kteří dělají kontroly na pracovištích a spolupracují se zaměstnavatelem na odstraňování závad. Pro pošťáky také funguje ombudsman pro zaměstnance, na kterého se mohou obrátit se svými stížnostmi.
V rámci sociálního dialogu řešíme systémové věci a problémy, jednáme o mzdách a pracovních podmínkách. Vyjednávání je hodně složité, protože ekonomická situace České pošty není dobrá.

Jsou pracovníci pošty přetěžováni?

V rámci procesu transformace bylo zrušeno více než 7000 pracovních pozic, byla změněna organizace práce, stále probíhá centralizace činností. Pro pošťáky to znamená větší objem práce a v momentě absencí, třeba když onemocní kolegové, je to opravdu těžké.
Nesouhlasili jsme s rušením pracovních míst, ale ekonomika podniku a ztráty generované poskytováním nerentabilních služeb poštu nutí k razantním opatřením.

Je třeba nějaký kurz na vzteklé lidi, kteří si na pošťácích za přepážkou vylévají zlost? Ne každý se umí postavit vulgaritě…

Máte pravdu, zaměstnanci na pobočkách musí poměrně často čelit verbálním útokům některých zákazníků. Je to nepříjemné, všechno lze přece řešit v klidu. Pro vedoucí pošt a pracovníky přepážek fungovaly kurzy na zvládání těchto situací v rámci soft skills dovedností před covidovou epidemií. Bohužel byly omezeními v době pandemie pozastaveny.

Zlepšila se pracovní situace během poslední doby?

Práce pošťáků je velmi odpovědná a náročná. Nejvíce je vidět práce doručovatelů a na poštovních pobočkách. Jsou nejvíce v kontaktu se zákazníky. Pošťáci jsou důležitým sociálním kontaktem, pomáhají lidem a nejednou zachránili přivoláním pomoci i lidský život. Digitalizace a změny v komunikaci se pošty hodně dotýkají, posíláme méně dopisů, jsou využívány datové schránky, i poštovní poukázky pro převod peněz jsou často nahrazovány elektronickým bankovnictvím. Pandemie změnila chování zákazníků, lidé začali mnohem více využívat digitální prostor pro komunikaci včetně komunikace se státní správou.

Přesto jsou poštovní služby velmi důležité, protože pošta je leckdy posledním kontaktem se státní správou především na venkově, a má tak nezastupitelnou funkci. Kontakt s lidmi je stále velmi důležitý a nelze zcela nahradit elektronickými prostředky.

Pošťáci pracují za každé situace, za každého počasí. Také v době COVIDU byli v první linii, doručovali důchody, listovní a balíkové zásilky a zajišťovali služby na pobočkách. Pošta ale dosud nedostala žádnou kompenzaci škod za období pandemie na rozdíl od jiných firem a služeb!

Stát podle Vás nastavil nefér podmínky pro veřejné poštovní služby, můžete být konkrétní?

Je nepochopitelné, jak stát jako vlastník pošty nastavil podmínky pro provozování poštovních služeb. Dlouhodobě chybějící finance ovlivňují rozvoj podniku, investice a jsou hlavní příčinou nízkých mezd pošťáků. Ztrátové služby, které pošta musí poskytovat na základě poštovní licence a zákona o poštovních službách, mají negativní dopad na ekonomiku podniku. Ztrátové služby po liberalizaci trhu poštovních služeb nebyly státem ze začátku kompenzovány. Zákon o poštovních službách byl v průběhu let změněn a kompenzace nespravedlivě vynaložených nákladů se postupně zvyšovala. Přesto kompenzace na tuto veřejnou službu zdaleka nepokryje všechny náklady, a tak pošta musí ztrátové činnosti hradit z vlastních zdrojů. Od roku 2013 se tato suma blíží 10 miliardám korun, které musela pošta vydělat na ztrátové služby zajišťované pro stát. Stát platí za služby málo a ještě s velkým zpožděním. Pošta je ve ztrátě už tři roky za sebou, přestože v rámci transformačního procesu a změnami organizace práce ušetřila na nákladech miliardu korun ročně. Který podnikatelský subjekt by takové podmínky ekonomicky zvládl?

Navíc úhrada nákladů univerzální služby podléhá notifikaci Evropské komise, aby nebyla považována za nedovolenou podporu podniku v rámci podnikatelského prostředí. Notifikační proces pro období 2018 až 2022 byl dokončen až v letos v červenci. Poště tedy za roky 2018–2021 byly vyplaceny kompenzace ve výši šesti miliard korun až letos v létě. Peníze jí samozřejmě chyběly a musela tedy uzavřít provozní úvěry, aby mohla financovat běžné provozní náklady včetně mezd. V letošním roce zaplatí úroky ve výši 205 milionů korun, které poště už nikdo nikdy nedá. Tato částka by znamenala růst mezd o tři procenta. Pošťáci se letos zvýšení mezd nedočkali, podařilo se nám vyjednat alespoň dvě mimořádné odměny, které ale při současné inflaci opravdu nestačí.

Koncem června jste oslovila ministra vnitra Víta Rakušana, aby se špatnými podmínkami zabýval, přišla nějaká reakce?

Ano, obrátili jsme se v červnu na ministra vnitra Víta Rakušana otevřeným dopisem, ve kterém požadujeme, aby stát nastavil spravedlivé a férové podmínky pro Českou poštu a pro poskytování poštovních služeb. Dodnes jsme od ministra nedostali odpověď. Situace je tak vážná, že jsme připravili petici. Chceme, aby byly poštovní služby dostupné, protože jsou stále důležité. Omezování poštovních služeb způsobí vznik vnitřních periferií a urychlí vylidňování venkova. Život na venkově bude mnohem složitější. Peticí za zachování veřejných poštovních služeb vyzýváme stát, aby konečně řešil situaci České pošty a nastavil spravedlivý a ekonomicky udržitelný systém pro veřejné poštovní služby. Musí myslet na občany České republiky a na pošťáky a jejich rodiny.

O kolik procent zaostávají mzdy zaměstnanců pošty s průměrnou mzdou v Česku?

Mzdy většiny zaměstnanců České pošty jsou hluboko pod úrovní mezd v národním hospodářství, přestože za poslední čtyři roky mzdy zaměstnanců vzrostly přibližně o 20 procent. Průměrná mzda v národním hospodářství je přes 40 tisíc korun, zatímco u České pošty necelých 29 tisíc korun. Musím připomenout, že průměrnou mzdu opravdu nemá každý, část pošťáků pracuje za méně než 25 tisíc. Průměrné mzdy pošťáků jsou nižší o více než čtvrtinu oproti celostátnímu průměru. Pošťáci si opravdu zaslouží vyšší mzdy.

Na odborářské demonstraci proti chudobě jste hovořila za 27 tisíc pošťáků a jejich rodin. S jakým pocitem jste odcházela z podia?

Byla jsem moc ráda, že jsem mohla upozornit na situaci pošťáků a pošty v této složité době. Veřejné služby mají pro společnost velký význam. Potěšila mě reakce účastníků demonstrace, je důležité, že se odboráři z různých oborů vzájemně podporují.

Co byste poradila ženám – pošťačkám, které nám několikrát psaly, že si absolutně zničily záda taháním těžkých krabic, například granulí pro zvířata.

Práce pošťáků je opravdu hodně fyzicky náročná. Pro manipulaci s břemeny má pošta předpisy, které stanovují postupy, jak s nimi manipulovat. V předpisech jsou stanoveny hmotnostní limity pro ženy i pro muže s ohledem na opakovanou či jednorázovou manipulaci. Pro ochranu zdraví je opravdu nutné tyto předpisy striktně dodržovat, i kdyby to způsobilo provozní problémy. Průběžně řešíme přetěžování pošťáků při manipulaci s balíky, a hlavně nutnost správného označení hmotnosti na balících. Odbory vyjednaly s ohledem na fyzickou náročnost práce pošťáků nad rámec zákoníku práce odchodné při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti. Nejdůležitější je ale opravdu prevence.

Jak hodnotíte přístup k zaměstnancům ze strany GŘ Romana Knapa?

Roman Knap si váží zaměstnanců a přistupuje k nim s respektem, podporuje otevřenou komunikaci. Transformace podniku a ekonomická situace tvrdě dopadá na pošťáky. Nemáme bohužel uzavřenou kolektivní smlouvu, přesto jsme v rámci sociálního dialogu vyjednali zachování většiny výhod pro pošťáky. Roman Knap dodržuje dohody a hledá způsoby, aby zaměstnanci drastickou ekonomickou realitu České pošty přežili.