foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Odpaliště na bývalém golfovém hřišti ve Štiříně.
KAUZA: Kdysi nádherné golfové hřiště v obci Kamenice, které bylo součástí areálu zámku Štiřín, je minulostí. Místo greenů jsou pouze neudržované plochy. Kdysi vzorně udržované je zarostlé a plné listí. „Ve Štiříně už plnohodnotné hřiště neexistuje,“ řekl serveru PrahaIN.cz Petr Vaculčiak, prezident Ringhoffer Golf Clubu.
Současná podoba hřiště podle jeho slov už neodpovídá potřebným parametrům. Jeho případné uvedení do provozu bude velmi obtížné. „Dalo by se říct, že plnohodnotné golfové hřiště Štiřín už neexistuje. Je neudržované a zarostlé. Navíc část pozemku, na kterém leží, byla odprodána. Nemá už tedy ani svých devět jamek, a to je pro golf minimální norma. Hřiště je nyní v takovém stavu, že pokud by jej chtěl někdo opět otevřít, tak by ho to stálo velké úsilí, aby k tomu mohlo dojít. Za současných podmínek se golfové hřiště ve Štiříně dá jen těžko znovu otevřít. Vlastně se už stalo minulostí,“ řekl Petr Vaculčiak redakci PrahaIN.cz.
„Mimochodem údržba golfového hřiště, která byla zmiňována ve vyjádření mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), je také pouhým balamutěním veřejnosti. Golfové hřiště svému účelu už od uzavření areálu na podzim 2022 neslouží. A to navzdory smlouvám, které golfovému klubu zaručovaly na hřiště přístup a jeho užívání. Z hřiště je dnes již pouhé torzo, které neumožní standardní hru například i kvůli způsobu jeho údržby,“ upozornil Petr Vaculčiak.
Psali jsme
ROZHOVOR: Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2020 odvolalo z funkce dlouholetého generálního ředitele zámku Štiřín Václava Hrubého. V roce 2021…
Kafkárna
V této souvislosti připomněl, že golfové hřiště ve Štiříně bylo uzavřeno před dvěma lety. Od toho okamžiku je pro členy Ringhoffer Golf Clubu nepřístupné. Přestože klub měl řádně uzavřené smlouvy.
„Náš klub měl jeho užívání smluvně garantováno. Areál zámku ale přešel na jiného majitele a tyto smlouvy přestaly platit. To samozřejmě velmi rozčiluje naše členy, protože každý, když vstupoval do klubu, platil vstupní poplatek na zámek Štiřín. To znamená, že každý z nás tam má vloženo něco mezi pěti až dvaceti tisíci korunami. Vůbec netušíme, jak se k tomu postavit. Ta mašinérie je tak rozsáhlá, že vlastně ani nevíme, proti komu se máme bránit. Letos se v Česku oslavuje sté výročí spisovatele Kafky. Nemohu se zbavit dojmu, že i já hraju v jednom z jeho románů,“ pokrčil šéf klubu rameny.
Bývalé golfové hřiště ve Štiříně. Foto: Archív Petra Vaculčiaka, se svolením
Pokřivený pohled
Prezident klubu zároveň poukázal na skutečnost, že golf jako sport je v České republice neustále poškozován těžko pochopitelnými výpady. Hráči a členové klubů se proti těmto útokům podle něj nemohou nijak bránit.
„V České republice je z nepochopitelných důvodů zvykem trvale vyvolávat představu o tom, že pokud se někde děje něco temného, tak hlavní aktéři mají něco společného s golfem. Tento sport je tak u nás spojován s něčím negativním a tato představa je u nás vyživována už víc než třicet let. Nám, co se v golfovém prostředí pohybujeme, to samozřejmě vadí, protože jde o zcela zkreslený pohled,“ řekl naší redakci Petr Vaculčiak.
„Štiřínské hřiště bylo unikátní tím, jak bylo organicky zakomponováno do nádherné zahrady zámku. Bylo zcela ideálním místem pro rekreační, rodinný golf. Poslední roky před uzavřením bylo často hodně plné. Z Průhonic jsme tam s dětmi často jezdili. Do hřiště se investovalo a pořád se tam něco ´investičního´ také dělo. Je škoda, že o něj přicházíme. Situaci kolem Štiřína detailně nesleduji, ale je zřejmé, že chudák golf se stal zcela nezaviněně součástí nějaké větší hry,“ řekl nám k situaci Alan Babický, golfista, lektor profesionálů PGAC a analytik kanálu Eurosport.
|
Aktuální snímek bývalého golfového hřiště ve Štiříně. Foto: Archív Petra Vaculčiaka, se svolením
Na kauzu zámku Štiřín si během mnoha let vytvořil vlastní názor. O lukrativní objekt s přilehlým areálem má prý zájem neznámý kupec. „Mám ten samý pocit, jako mám už deset let. Někdo má o to zájem a chce to koupit. Nikdo netuší, kdo to je a tahá za ty nitky. Můj zásadní pocit je, že se tady nekalými praktikami zničilo něco, co se poměrně dlouho budovalo,“ ukončil prezident golfového klubu.
Redakci PrahaIN.cz současně předal oficiální prohlášení Ringhoffer Golf Clubu.
Členové Ringhoffer Golf Clubu se zájmem a zároveň s neskrývanými obavami sledují vývoj v kauze Zámku Štiřín. Ať už se jedná o množství žalob, podaných na bývalého ředitele Zámku Štiřín, pana Václava Hrubého, ze kterých ani jedna nebyla oprávněná, nebo o dnešní situaci týkající se deklarovaného prodeje.
Stávající hospodář zámku Štiřín, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), nabízí celý areál ZŠ k prodeji v elektronické aukci. Ve svých tiskových zprávách deklaruje mimo jiné areál například jako „pro stát nepotřebný areál s barokním zámkem a rozlehlým parkem“. Což je pro všechny, kteří využívali služeb zámku Štiřín velmi překvapivá zpráva v souvislosti například s rekonstrukcí kuchyně, která proběhla dva měsíce před uzavřením areálu a stála dle dostupných informací více než 40 milionů CZK nebo kompletní rekonstrukce parkoviště. Je na zamyšlenou, zda dobrý hospodář takto investuje do svého nepotřebného majetku.
Tyto rozmařilé investice by měly být, s ohledem na další nedávné vyjádření ÚZSVM, že údržba areálu dnes stojí daňové poplatníky asi 600.000 korun měsíčně, skutečně tím, co by mělo nás, daňové poplatníky, velmi zajímat. Nebo třeba náklady na právníky, které stát zaplatil ve vykonstruovaných v kauzách proti panu Hrubému nebo při „hloubkové inspekci smluv“. Zaplatí je zadavatel nebo daňový poplatník?
Mimochodem údržba golfového hřiště, která byla zmiňována v onom vyjádření mluvčí ÚZSVM, je také již pouhým matením veřejnosti. Golfové hřiště svému účelu od uzavření areálu na podzim 2022 neslouží. A to navzdory smlouvám, které golfovému klubu zaručovaly na hřiště přístup a jeho užívání. Z hřiště je dnes již pouhé torzo, které neumožní standardní hru například z důvodu zrušení dvou jamek z celkových devíti a také způsoby jeho údržby. Potenciální návrat k plnohodnotnému golfovému hřišti bude za cenu nesmírného úsilí. Členové golfového klubu, kteří svými finančními příspěvky byli schopni plně uhradit provoz hřiště, a navíc přispívali i na fungování celého areálu se nestačí divit nad výroky státních institucí, které celé golfové hřiště pomalu, ale jistě pohřbívají.
Nad dalším výrokem ÚZSVM v jeho tiskové zprávě, že se „nejednalo se tak o zámecký areál, který by byl běžně přístupný veřejnosti. K zámku náleží i zámecký park v anglickém stylu sloužící jako golfové hřiště“ se lze již pouze pousmát, nad více či méně obratnou manipulací s veřejným míněním. Zaprvé, část parku byla veřejnosti přístupná nepřetržitě, za druhé na golfové hřiště měla přístup také golfová veřejnost. Nejednalo se o uzavřené golfové hřiště pro vybranou skupinu, ale o hřiště, které svou popularitou a neuvěřitelnou krásou bylo mezi golfisty vyhledáváno a značně oblíbeno. A byli to právě golfisté, kteří svými příspěvky v řádu několika milionů korun ročně pomáhali k údržbě celého areálu, což mnohokrát ve svých prohlášeních deklaroval například i věhlasný ochránce a guru parku pan profesor Václav Větvička. A určitě nebyli těmi parazity, jak by je rádi vnímali ti, kteří ve svých očích vidí v golfu stále pouze mýtus hry pro vyšší kastu společnosti.
Petr Vaculčiak, prezident Ringhoffer Golf Clubu