Zámek lásky, novodobý nešvar, který ničí památky. Včetně Karlova mostu

Zamilované páry po celém světě uzamykají zejména na mostech visací zámky, klíček od takzvaného zámku lásky pak hodí do řeky, čímž zpečetí svoji zamilovanost. Párům by tento krok měl zajistit šťastnou budoucnost a zejména to, že zůstanou spolu a nerozdělí se.

O tom, zda rituál funguje, můžeme jen spekulovat. Ne všichni ale zálibu zamilovaných sdílí. S obrovským množstvím zámků, které mosty extrémně obtěžkávají, bojuje celá řada nejen evropských měst včetně Prahy. Stovky až tisíce jich nalezneme téměř na každém známějším mostu. Aktivitu zamilovaných většinou nepodporují ani jejich správci. Zámky ničí čerstvě zrekonstruované památky, a pokud nejsou pravidelně odstraňovány, může být také problematická i jejich hmotnost. O tom, zda jde o něco hezkého, se vedou dlouhé diskuze, někteří hovoří dokonce o vandalismu.

Proti zvyku bojovala například Paříž, která je často vnímána jako město lásky. Tisíce milenců svoji lásku uzamykalo, až Francouzům došla trpělivost a umisťované symboly odřezali. Netrvalo to dlouho a byly obsypané znovu. Připomeňme například situaci před více než deseti lety, kdy se v Paříži zřítilo zábradlí o délce téměř dva a půl metru na mostě Pont des Arts. Mohly za to právě zámky lásky, jejichž tíhu zábradlí neuneslo. Paříž zabránila dalšímu zavěšování plastovými zábranami. Dalším místem, které se nebálo ozvat, byl Řím, který zavedl za zavěšování pokuty.

Nejhorší na Karlově mostě

S novodobým zvykem bojuje ale také Praha. Velké množství symbolů věčné lásky je například na Karlově mostě. Při každé návštěvě si všímáme několika párů, které zámek, nejčastěji zkrášlený o srdíčko a iniciály dvojice, umisťují, vše stvrdí polibkem a klíček zahodí do Vltavy. V období okolo svatého Valentýna se množství milenců ještě znásobnilo.

Sami jsme si ale již všimli několika párů, kteří se po nějakém čase na vrátili a svůj zámek nenašli. I zde se totiž pravidelně odřezávají. „Nutnost je stále větší, protože zámků stále přibývá a bohužel památku ničí, celkově to nyní v průměru vychází na zhruba tunu zámků ročně, které se pak snažíme rozdělit na jednotlivé materiály pro možnou recyklaci. Z malého výtěžku ze surovin pak kupujeme kleště na další odstraňování. Některé zajímavé zámky ale schováváme pro budoucí generace, které se na ně budou moci podívat v muzeích,“ sdělil redakci PrahaIN.cz Roman Kotrč a Ivan Hanzal ze Sdružení výtvarníků Karlova mostu, které se o památku stará.

Ti si troufají říct, že na Karlově mostě je zámků možná nejvíce z celé Prahy. Podle jejich slov se odstraňují mimo sezonu jednou za dva týdny, v sezoně i několikrát týdně. „Odkud tento zvyk je, je těžké říci, rozhodně bychom ale neřekli, že se jedná o něco s českým původem, tento zvyk je možné vidět ve větším měřítku například ve Francii,“ dodávají Roman Kotrč a Ivan Hanzal.