Zažil, co málokdo. Hovořili jsme s exzástupcem ředitele FBI

ROZHOVOR: Paul H. Haertel působil v řadách FBI od roku 1995. Nastoupil jako agent a byl přidělen do lexingtonské rezidentní agentury Louisville Field Office v Kentucky. Jeho specializací byly drogy a násilná trestná činnost. Do Prahy se dostal v roce 2010 jako asistent právního ataché. V roce 2013 byl jmenován právním ataché a dohlížel na různá vyšetřování, a to včetně mezinárodní korupce, násilných trestných činů a případů praní špinavých peněz. Do Ameriky se vrátil o pět let později. Českou republiku ale občas navštěvuje, při jeho nynějším pobytu jsme měli možnost s ním pohovořit.

Z Paula H. Haertela je už oficiálně bývalý zástupce ředitele FBI pro skupinu Critical Incident Response Group, tím byl jmenován v roce 2021, letos od FBI odešel. Mimochodem působil také v elitním oddílu SEAL U.S. Navy. 

Začněme zlehka, o FBI bylo natočeno nespočet filmů a seriálů, zakládají se alespoň částečně na pravdě, nebo je skutečnost diametrálně odlišná?

Moje žena popravdě nemá moc ráda sledování filmů o FBI, protože já si u nich většinou stěžuji, že se na ně nedá koukat. Myslím si, že u většiny filmů se nedá moc mluvit o reálném základu. Z mého pohledu jsou všechny filmy o FBI popravdě filmovány tak, aby co nejvíce zaujaly diváka. Kupříkladu Mlčení jehňátek má s FBI společného pouze to, že byl tento film natáčen na akademii v Quanticu. Ale na druhou stranu musím přiznat, že byly natočeny i filmy, které ukazují skutečné příběhy z naší brandže a z té větší části mají reálný základ a podtext. Jako příklad: Donnie Brasco, Black Mass, The Town and Mississippi Burning.

Jak dlouho jste v FBI působil? Co Vám práce pro tento úřad dala, ale i vzala?

U FBI jsem působil 29 let. Práce pro tento úřad mi dala skvělý a smysluplný život. Pro mě to byla vždy práce, která měla smysl, byla prospěšná pro společnost a přinesla mně i celé rodině spoustu příležitostí, zkušeností, a hlavně skvělých přátel! A co mi tato práce na druhou stranu vzala? Nejtěžší bylo, že jsme se s rodinou často stěhovali na různá místa, a to nejen po Spojených státech, ale i po světě. A samozřejmě mě nejvíce mrzí můj čas, který tato práce vzala mé rodině!

My tady v Čechách máme rádi historky ze „zákulisí”...Musím se tedy zeptat, máte nějakou historku ze své kariéry, o kterou byste byl ochoten se se čtenáři podělit?

V roce 1998 jsem byl jeden z prvních agentů, kteří zasahovali u bombového útoku na americkou ambasádu v Tanzánii. Byl jsem na místě jako specialista na výbušniny a měli jsme za úkol zajistit místo činu tak, aby bylo bezpečné a nedošlo k dalším možným výbuchům! Po splnění hlavního úkolu jsme začali plnit další, které přicházely od našeho vedení. Jedním z těchto úkolů pro mne a pro mého kolegu bylo provést sledování na obrovském trhu v Dar es Salaamu. Úkol, který se těžko plní, pokud jste jediní dva běloši uprostřed tisícového černého davu. Myslím, že si nás tehdy velmi brzy všimli…

Dlouho jste působil na pozici zástupce ředitele FBI. Věnujete se i po svém odchodu do „důchodu“ bezpečnostní problematice?

Od FBI jsem odešel do civilu k 30. dubnu letošního roku. Následujících pár měsíců jsem si užil mimo službu a v červenci se mi ozvali kolegové z České republiky s nabídkou, zda bych se nechtěl podílet na novém projektu zabývající se bezpečnostní problematikou. Souhlasil jsem a posledních pár měsíců s nimi na jeho přípravě intenzivně spolupracuji.

FBI působí nejen ve Spojených státech, ale také mimo. Jaké jsou její úkoly v USA a co řeší za hranicemi?

Federální úřad vyšetřování je zodpovědný za vyšetřování federálních trestných činů na území Spojených států. Stejně tak je ale tento úřad odpovědný za odhalování a vyšetřování trestné činnosti zahrnující zájmy a občany Spojených států po celém světě. Aby byl úřad schopen toto obsáhnout, velmi úzce spolupracuje se zahraničními partnery.

Mimo jiné jste byl přidělencem i pro Českou republiku. Jak vzpomínáte na svůj pobyt tady a spolupráci s českými bezpečnostními orgány?

V České republice jsem strávil 5 let. Společně se svou rodinou jsem si užil setkávání a navazování přátelství s mnoha českými spolupracovníky. V průběhu spolupráce s českými bezpečnostními složkami jsme společně nacházeli a prohlubovali schopnost nadstandardní spolupráce na mnoha různých případech. Zástupci českých bezpečnostních složek nám pomohli v mnoha ohledech a na mnoha případech, a stejně tak my jsme byli schopni oplácet stejnou mincí.

Jak se podle Vás vyvinula bezpečnostní situace ve světě, jakým výzvám podle Vás v Evropě čelíme?

Podle mého názoru se bezpečnostní situace za posledních několik let v Evropě rapidně změnila. Společnost se už nemůže obávat pouze viditelných hrozeb, rychle roste procento nespokojených, frustrovaných a dezinformacemi ovlivněných lidí, z nichž někteří neváhají užít i nějakou formu násilí. Dále se rozšiřují možnosti užití sofistikovaných moderních technologií, které umocňují nová rizika.

Lze se na zvládání aktuálních hrozeb (hybridní hrozby, dezinformace, terorizmus, násilné útoky, radikalizmus a další fenomény) nějak připravit? Máte nějaký použitelný příklad z praxe v USA?

Myslím si, že je možné se připravit na adresné a konkrétní hrozby, které z dnešního prostředí a situace plynou. Abychom toho docílili, je třeba v základu široké spolupráce mnoha subjektů, a to především na mezinárodní úrovni. Z mé zkušenosti vím, že k takové spolupráci na území EU již dochází s prokazatelnými výsledky.

Jak vnímáte Českou republiku v dnešní době po stránce bezpečnosti? Změnilo se něco od Vašeho působení? Jsme lépe připraveni na nová rizika?

Jednou z cest, jak se ve Spojených státech začínáme vypořádávat s potencionální hrozbou aktivního střelce či případů násilného chování, je sestavování multioborových intervenčních týmů složených z profesionálů, jenž jsou v kontaktu se společností, jako jsou například psychiatři, zástupci bezpečnostních složek, lékaři, učitelé a další. V této skupině jsou trénováni, aby dokázali reagovat na získané informace v rámci preventivních postupů. Každý případ se řeší individuálně, avšak komplexně za celý tým. Ne každé jednání musí nutně vést k porušení zákona a úkolem těchto týmů je, aby k tomu nikdy nedošlo. Jedná se o nový projekt, ale již teď je patrné, že dosahuje dobrých výsledků.

Paul H. Haertel. Foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz

Vidíte nějaký prostor na zlepšení bezpečnostní situace u nás, ačkoli se Česká republika stále řadí mezi nejbezpečnější země světa?

Jak zmiňujete, Česká republika je bezpečným místem. Mám však obavu z rychle se vyvíjející technologie a jejích negativních dopadů na bezpečnost. Na druhou stranu však také nesmíme zapomínat na tradiční hrozby, před kterými bychom neměli přestávat být na pozoru. Zaznamenal jsem, že za posledních pár let zde bylo několik případů aktivního střelce, což, jak doufám, se nestane běžnou praxí, nicméně by Česko mělo být připraveno jak na prevenci, tak včasnou reakci na podobné případy. Je patrné, že agresivita ve společnosti roste.

Vzhledem k Vašim zkušenostem můžete srovnat to, jaké kvality a úrovně v porovnání se světem dosahují české bezpečnostní a zpravodajské složky?

Bezpečnostní složky v České republice jsou z mé vlastní zkušenosti na velmi dobré úrovni. Tak jako v každé komunitě jsou schopny se připravovat na dynamicky se měnící hrozby, což je v těchto případech to nejdůležitější.

Jak se z Vašeho pohledu staví český stát a jeho exekutiva k aktivnímu začleňování občanů do řešení bezpečnosti a přípravě občanů na krizi?

Podle mého názoru bychom se měli ptát českých občanů, jestli jsou ochotni se více angažovat ve věcech, kterých se sami obávají. Speciální analytická skupina FBI studovala velký počet případů aktivního střelce a vytvořila seznam podezřelých indikátorů, kterých by si jednotlivci ve společnosti měli všímat. Všímavost je důležitým prvním krokem, který však vyžaduje, aby se informace, čeho si všímat a jak postupovat dostávaly do širokého povědomí veřejnosti. Jsem přesvědčen, že toto by mělo být i předmětem zájmu odpovědných českých úřadů.

Zavítal jste zpět do Česka, po jak dlouhé době a můžete nám prozradit, co vám tedy čeští kolegové nabídli?

Naposledy jsem byl v České republice v březnu letošního roku, kdy jsem s sebou přivezl některé členy týmu CIRG (Critical Incident Response Group), se kterými jsme navštívili týdenní konferenci pořádanou Policií ČR. Konference se zúčastnili zástupci států z celého světa, kteří sdíleli praktické zkušenosti v oblasti reakcí na moderní hrozby. Rád bych Policii ČR poděkoval za hostování takové akce, která přivedla celou řadů speciálních jednotek a profesionálů k jednomu stolu, u kterého se řešily zkušenosti, postupy, taktika z celého světa. V Česku jsem znovu po několika měsících na pozvání od svých bývalých českých kolegů, se kterými již nějakou dobu připravujeme nový projekt v oblasti komerční bezpečnosti.