Zdechovský: Viděl jsem hrozné zlodějiny, ať si to teď zkusí někdo jiný. Chci žít normálně

27. 02. 202607:35
Zdechovský: Viděl jsem hrozné zlodějiny, ať si to teď zkusí někdo jiný. Chci žít normálně
foto: Rudolf Komár, PrahaIN.cz/Tomáš Zdechovský

ROZHOVOR: Zastává konzervativní názory a patří mezi dvacet nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu. Vládní koalici pokládá za frašku. „Některá uskupení jsou různě pospojovaná s ruskými tajnými službami,“ řekl serveru PrahaIN.cz europoslanec Tomáš Zdechovský.

Rozhodl jste se po skončení mandátu odejít z vysoké politiky. Vaše rozhodnutí pořád platí?

Otevřeně jsem řekl, že si chci od politiky na nějakou dobu odpočinout. Hlavní důvody jsou především v tom, že svoji práci jsem dělal na dvě stě procent. Každý týden jsem někde na služebních cestách. Kromě klasické práce poslance navíc provádím kontrolu evropských projektů. Nepřeháním, když řeknu, že se společně se svými kolegy prohrabávám největším bahnem a hnusem. Sledujeme propojení politiků a rozkrádání evropských peněz, které mají sloužit k tomu, aby byla Evropa silnější a lepší. Vidíte, jak premiéři v Maďarsku nebo na Slovensku se svými kamarády brutálně kradou evropské peníze a nikdo s tím nemůže nic udělat.

Po této zkušenosti jsem si řekl, ať si to zase zkusí někdo jiný, a rozhodl jsem se odejít. Za dvanáct let jsem ušetřil Evropské unii svými podáními na evropského prokurátora několik desítek miliard po celé Evropě. Cítím, že už musím skončit. Neustále mi někdo vyhrožuje smrtí a už nechci být permanentně pod policejní ochranou. Už mám plné zuby toho, abych se s dětmi pořád musel někde skrývat. Konečně chci žít normální život, odjet s rodinou na dovolenou a podobně.

To znamená, že dvanáct let v politice mělo na vaši rodinu značný dopad?

Brutální. Vezměte si, že moje dvě starší děti ze čtyř mezitím vyrostly a ty mladší znám z fotek. O víkendech přijedu domů na pár hodin, pak si sbalím věci a jedu dál. Pokud jste europoslancem a svoji funkci neděláte jako někteří kolegové, tak vlastně pořád pracujete. Musíte jezdit na různé akce, setkávat se s lidmi, účastnit se schůzek a podobně. Neustále jste pod obrovským tlakem.

Mluvil jste o policejní ochraně. Kolikrát se vám stalo, že jste musel požádat o ochranu své rodiny i sebe?

Mnohokrát. V některých případech jsem to ani neřešil přes policii, ale obrátil jsem se na soukromou bezpečnostní službu, která nám poskytla ochranu. Případů, kdy nám někdo vyhrožoval smrtí, bylo tolik, že ani nemá cenu to počítat. Na Slovensku jsem zažil i sledování tamními bezpečnostními službami. Jen málokdo si dokáže představit, jaké je jezdit neustále v doprovodu policie.

Byl jsem například v Bangladéši na pozorovatelské misi. Sedm dní jsem pracoval nepřetržitě šestnáct hodin denně na jednáních, neustále v doprovodu policie. Chci konečně žít normálním způsobem. Třeba se jednou do politiky vrátím, ale v tuto chvíli si myslím, že je potřeba uvolnit místo někomu jinému a mladšímu.

Budete se po odchodu z Evropského parlamentu věnovat práci ve vaší straně?

Určitě nebudu. Nechci už mít s politikou nic společného. Budu se soustředit na soukromé podnikání a také budu učit na vysoké škole. Před rokem jsem udělal doktorát, a tak se budu ubírat tímto směrem. Určitě se po odchodu z Bruselu dalece vyhnu politice.

V Evropském parlamentu budete ještě tři roky. Čekají vás další kontrolní mise?

Vzhledem k tomu, že jsem šéfem největší parlamentní frakce (European People’s Party, Evropská lidová strana / Christian Democrats, pozn. red.) a tiskový mluvčí kontrolorů, tak jsem dal návrh na deset misí v zemích, kde máme podezření na rozkrádání evropských prostředků asi za 7,3 miliardy eur. Veřejnost se všechno včas dozví. Jde i o členské státy EU. Jsou to peníze, které také dostávají nečlenské státy z pomoci před vstupem do Unie. Naše kontrola v Albánii a naše otevřenost při kontrolní misi přinutila tamní prokuraturu otevřít případy nových podezření z korupce formou předražených zakázek. V zemi se pak rozhořely rozsáhlé protesty proti tamní vládě. Naše kontrolní činnost má velký vliv. I na Slovensku po našem výjezdu najednou začala fungovat daleko více opozice a začalo se odhalovat daleko více případů korupce.

Například po vaší kontrole na Slovensku se na sociálních sítích objevovaly „zaručené“ informace o tom, že vaše odhalení byla někým řízená, koordinovaná a že jde o uměle vykonstruované kauzy?

Žádný z těchto případů není vymyšlený a vůbec mě tyto informační aktivity nepřekvapují. Na území České republiky operují agenti ruských tajných služeb i ruská vojenská rozvědka. Platí množství lidí a jejich působení je velmi dobře vidět třeba na koupených „lajcích“ a na dalších formách ovlivňování lidí prostřednictvím sociálních sítí. Lidé si myslí, že Andrej Babiš, Kateřina Konečná nebo Jindřich Rajchl mají na sociálních sítích obrovské množství „lajků“. Ve skutečnosti to ale není o skutečné práci těchto politiků, ale víc o fiktivních trollích farmách, které si zaplatili. Když sleduji situaci před maďarskými volbami, tak je vidět, že jde především o souboj mezi opoziční stranou Tisza a ruskými poradci Viktora Orbána.

Jak významný je vliv ruských služeb na území České republiky, v politice i ve společnosti?

Předpokládám, že úspěšně působí na nějakých patnáct procent lidí. Je to poměrně vysoké číslo, když si vezmete, kdo nyní v České republice vládne. Ve vládě jsou uskupení, která jsou různě pospojovaná s ruskými tajnými službami. Když se podíváte na řadu profilů, které chválí Tomia Okamuru, tak to jsou prázdné schránky. Podle těchto aktivit je vidět, že jde o koordinovanou činnost.

Strany vládní koalice mají samozřejmě v rukou ministerstvo obrany nebo vnitra. 

Říkám úplně otevřeně, že velké riziko tam je. Především v tom, že lidé z těchto stran někomu předají informace o našich lidech a o našich operacích v zahraničí. Tomiu Okamurovi se dlouhodobě věřit nedá. Nebo Petru Macinkovi, který se pouze pořád přel s prezidentem. Myslím, že v bezpečnostní komunitě jsou cítit obavy, co se bude dít v budoucnu. To, že Macinku pochválí Trump, neznamená, že americké tajné služby si budou o Macinkovi, Motoristech nebo SPD myslet, že jsou kredibilní partner. I ve vojenských strukturách ve Washingtonu je nejvíc slyšet zděšení, jakým způsobem se škrtají výdaje pro českou armádu a jak oslabuje snaha zlehčovat nebezpečí ruské hrozby. Vidíme, jakým způsobem se tu prozradily informace o muniční iniciativě.

Česká rozvědka jsou neskuteční profesionálové. Jsou to lidé, kteří slouží naší zemi bez ohledu na to, jestli ve vládě sedí Franta nebo Pepa. Problém spočívá v tom, že při kontrole tajných služeb se mohou politici dostat k citlivým materiálům, které může někdo předávat například Rusku. To se pak může dostat k počtu našich lidí operujících v zahraničí nebo k údajům, kolik na tuto službu ČR vynakládá finančních prostředků. To vidím jako případné riziko. Že by někdo předal konkrétní jména nebo konkrétního člověka, kterého máme někde v zahraničí, to si nemyslím. Samozřejmě ale služby pracují s obrovským množstvím informací. Dovodit si, zda někdo je nebo není agent, když máte všechny informace k dispozici, je jednoduché.

Jste věřící člověk. Máte vysvětlení, proč zrovna do funkce ministra kultury jmenovali Oto Klempíře, bývalého agenta StB? Tento resort má pod sebou mimo jiné také církve. Myslíte si, že tato skutečnost sehrála při jeho výběru jistou roli?

Určitě. Ukázal už několikrát v životě, že má křivou páteř. A teď to ukazuje i jako ministr kultury, který chce zničit veřejnoprávní média. Chce ovládnout kulturní prostor a zničit svobodu slova. Ministr kultury má být člověk, který je schopen s umělci i veřejností vést dialog. Nemusí mít stejný názor na všechno, ale měl by umět s lidmi mluvit. A toho Klempíř kvůli své minulosti a výbušné povaze nebude schopen. Věřím, že se jako ministr vyvaruje zásahů do působení církví, ale vyloučit to nemůžeme.

Tagy

Speciály

Aféry & zločiny
Tajnosti slavných