-->

Ze Špindlerova Mlýna je město duchů. Prázdné sjezdovky, bary, restaurace

24. 12. 202205:22
Ze Špindlerova Mlýna je město duchů. Prázdné sjezdovky, bary, restaurace
foto: Jan Svoboda, PrahaIN.cz/Na „Svaťáku“ zcela bez front.

REPORTÁŽ: Zalyžovat si před Štědrým dnem, to není úplně originální nápad. Dalo by se říct, že pro mnohé jde o obvyklou a oblíbenou činnost. Reportér serveru PrahaIN.cz strávil tři dny v srdci Krkonoš, ve zřejmě nejoblíbenější destinaci.

Ano, ve Špindlerově Mlýně, který je pověstný nejen svými náročnými sjezdovkami, ale i vysokými cenami. Jenomže letos to vůbec neplatilo. Permanentky šly s předstihem koupit prostřednictvím e-shopu za ani ne 700 korun na den (později za 1.090 korun přes Gopass), polévka na svahu stála 65 korun a denní menu necelé dvě stovky.

Ceny, které se očekávat nedaly.

Špindlerův Mlýn evidentně zlevnil, ale na návštěvnosti v předposledním týdnu roku to znát nebylo. Parkoviště zela prázdnotou, vietnamský obchod v centru, který navštěvuje asi nejvíc lidí, vítal jen pár zákazníků. Ubyli Rusové, polštinu jsme slyšeli maximálně jednou. To, když mladý pár přepočítával, jestli má cenu platit asi sto korun za dvě hodiny parkování. Nakonec ji dali.

Hlavní cesta na Medvědín. Bez lidí... Foto: PrahaIN.cz

V restauraci, kde jsme je posléze viděli, měli polévku, malé pivo. Pak odešli.

Němce, pravidelné návštěvníky našich hor, jsme rovněž nepotkali.

Výborné jídlo zákazníky nepřitáhlo

Obecně můžeme konstatovat, že horské centrum se stalo městem duchů. Prázdná byla stezka na Medvědín, prázdné bylo centrum, prázdné byly svahy. Ačkoli jeden den zavřel Medvědín a „všichni“ se tudíž nahrnuli na Svatého Petra, žádná fronta se nekonala. Na kabinovou lanovku se čekalo mezi deseti až třiceti vteřinami.

Nevídané, ale skutečné.

Tato situace byla k vidění v úterý, ve středu i ve čtvrtek. Ani v pátek 23. prosince se nic neměnilo. Pravda, počasí nepřálo. Vydatný déšť kazil celkový dojem, ale i přesto se lyžovalo skvěle. Pár dětí využívalo šikovných a trpělivých trenérů školičky SnowMonkey, a to bylo asi vše, co jsme mohli pozorovat.

Čas na večeři? Bez lidí. Foto: PrahaIN.cz

Málo lidí bylo v hotelu Jelínek, pár stolů bylo pravidelně obsazených ve vynikajících restauracích Soyka nebo Bakchus, ale i tak jsme čekali násobně větší nápor.

Taxikáři v centru postávali. Po městě vozí za 180 korun, nudili se. „Dělám to třiadvacet let, rok od roku je to horší. Hrozně těžce se tady shání personál, my máme asi dvacet tisíc měsíčně, kdo by to dělal. Vím, že mají problémy i podniky, večer se zavírá,“ prozradil jeden z nich.

Prázdno před Centralem, zabarikádovaný Labužník

Měl pravdu.

Po páté odpoledne padlo sotva tisícové město krom mlhy a tmy taky do hluboké letargie. Na některých zahrádkách se sice topilo, ale to ocenila maximálně obsluha.

Před hotelem Central, kde se pravidelně štosují davy, jsme nepotkali prakticky nikoho. Dokonce i na obrovském parkovišti před Hromovkou jsme za tři dny napočítali tak sedmdesát aut. Dohromady. Nejčastěji se vodou a sněhem brodili pejskaři. První vycházeli v pět ráno, poslední kolem jedenácté. Žádný křik, opilé skupiny, troubení. Vůbec nic.

Labužník ani neotevřel. Foto: PrahaIN.cz

Podobně smutný a prázdný Špindlerův Mlýn nepamatujeme. Tísnivou atmosféru ještě podtrhlo dřevěné bednění na kdysi proslulém klubu Labužník přímo na hlavní cestě k Medvědínu. Otevřený nebyl ani venkovní bar.

Rada závěrem?

Kdybyste s sebou kromě lyží vzali i brusle, ověřte si dostupnost místního kluziště na Bedřichově. Je zadarmo, ale v případě oblevy se nechladí. Během našeho pobytu zůstalo zavřené, ačkoli oficiální stránky hlásily celodenní provoz…

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných