Zemědělce čeká kompenzace za zničenou úrodu, rozhodla o tom Evropská komise

11. 07. 202409:02
Zemědělce čeká kompenzace za zničenou úrodu, rozhodla o tom Evropská komise
foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Maliny, ilustrační foto

Letošní rok postihly úrodu mimořádně silné mrazy. Ty způsobily natolik velké škody, že bylo poškozeno 95 až 100 procent ovocných stromů. Poškozeny jsou i sazenice stromků nebo vinohrady. Evropská komise však nyní rozhodla o odškodném z unijního fondu.

Až 15 milionů eur, v přepočtu zhruba 378 milionů korun, obdrží zemědělci jako kompenzaci za silné jarní mrazy. Vyplývá to z tiskové zprávy rezortu zemědělství.

„Obrovské škody na ovoci, které letos v dubnu poničily mrazy, zemědělcům částečně nahradíme kompenzacemi z unijních i z národních zdrojů. I na základě mé žádosti dnes Evropská komise rozhodla, že pomůže zemědělcům částkou přibližně 378 milionů korun. K tomu chceme přidat ještě podporu z národního rozpočtu, o jejíž konkrétní výši budeme jednat,“ uvedl ve zprávě ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle posledních odhadů by letošní úroda měla v porovnání s pětiletým průměrem klesnout o 77 procent, tedy ze 138 963 tun na 31 430 tun.

„Česká republika musí notifikovat parametry podpory Evropské komise, které se například týkají částky nebo metody rozdělení, a to do konce letošního října. Mimořádná podpora pak musí být vyplacena do konce ledna příštího roku. Už jsme zahájili přípravné práce na nařízení vlády, kterým přesně stanovíme podmínky podpory,“ uvedl ministr Výborný.

Škody na ovoci i na další úrodě

O ničivých důsledcích jarních mrazů psalo ministerstvo v tiskové zprávě již v květnu letošního roku. Silné mrazy poničily ovocné stromy v období kvetení, kdy byly na jakékoliv vlivy nejnáchylnější. Období přišlo o měsíc dříve kvůli mimořádně teplému březnu.

„Celonoční silné mrazy, které v polovině dubna postihly především Čechy, se nedají srovnat s běžnými jarními mrazíky, se kterými dokážou naši ovocnáři bojovat. Kvůli teplému březnu byla vegetace v podstatě o měsíc napřed, když do toho na týden přijdou klasické zimní mrazy, není proti tomu obrany,“ uvedl Výborný.

Jak jsme psali v květnu ZDE, o následcích mrazů nám pověděli i někteří jahodáři ve Středočeském kraji, kteří provozují samosběry.

„Ta situace letos jednoduchá nebude, protože to strašně moc pomrzlo. Ale jahody budeme mít jak natrhané, tak poté i samosběr. Upravovat budeme letos otevírací dobu, která bude oproti předchozím sezónám kratší. Jak dlouho budou samosběry trvat, ještě netušíme, teď nám trochu sprchlo, tak snad to ten porost i posílí. Zdražit jsme moc nechtěli, ale k mírnému navýšení cen jsme se museli uchýlit, takže za samosběr bude pravděpodobně cena 90 korun za kilogram a u natrhaných jahod 120 korun,“ sdělila nám před několika týdny Jahodárna Kouřim.

Kromě zpráv o poničených květech zmiňovaly i nadějné zprávy, že na některých místech se objevují květy nové. Sezóna oblíbených samosběrů však i přesto letos trvala na některých místech kratší dobu, než jsou lidé zvyklí.  

Vyjádření Ovocnářské unie

Ke schválené kompenzaci zemědělců se nám vyjádřil i předseda Ovocnářské unie, Martin Ludvík.

„Jsme rádi, že Evropská komise vyhodnotila situaci u ovocnářů po mrazech jako katastrofickou, která ohrožuje jejich podnikání. S ohledem na skutečnost, že riziko mrazu je u většiny ovocných druhů komerčně nepojistitelné riziko a pěstitelé se neměli jak této situaci bránit, rozhodla o finanční podpoře z fondu krizí. Obdobně vyhodnotila situaci v Polsku a v Rakousku, které spolu s ČR budou příjemci této kompenzace. Kompenzace by měla nahradit necelou třetinu způsobených škod, ještě si musíme počkat, zda k této evropské pomoci něco nepřidá také ministerstvo zemědělství, pak budeme moci celkovou výši pomoci vyhodnotit,“ sdělil nám Ludvík.

Ten nám také nastínil aktuální situaci, která mezi ovocnáři panuje. Dle slov jeho slov jde o problém dlouhodobý.

„Situace mezi ovocnáři není příliš dobrá, a to dlouhodobě. Za posledních deset let se výrazně snížily plochy ovocných sadů (zhruba o 40 procent), to svědčí o tom, že pro pěstitele je daleko ekonomičtější pěstovat polní plodiny, jako jsou obiloviny nebo olejniny. Ceny za ovoce placené zejména obchodními řetězci jsou nízké a nepostačují na úhradu nákladů, většina pěstitelů v posledních letech snižuje výměry a produkci tak, aby měla jen tolik ovoce, které uplatní na nezávislém trhu nebo při přímém prodeji spotřebitelům,“ prozradil nám Ludvík.  

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných