foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Krkonoše, ilustrační foto
PŘÍBĚH: Karolína se před třemi lety přestěhovala z Prahy na horskou boudu v Krkonoších. Většinu času pracuje z domova jako marketingová specialistka a do kanceláře dojíždí jednou za čtrnáct dní. Spolu s manželem tu provozují malý penzion, který zvládají bez zaměstnanců. Místo vysněného klidu ale především v zimních měsících řeší nepříjemný problém. Tím jsou neukáznění návštěvníci, kteří jim u objektu zanechávají odpadky.
„Když mi partner řekl, jestli se s ním nepřestěhuju na horskou boudu, nejdřív jsem na něj koukala jako opařená,“ vzpomíná Karolína. Boudu před nimi provozoval jeho kamarád, který se musel vrátit do Prahy. „Probrali jsme všechna pro a proti a nakonec do toho šli. První rok byl krušný, ale postupně jsme si nastavili vlastní režim a dnes všechno zvládáme sami.“
Rodina i přátelé jezdí na hory často za nimi, hlavní město jim tak neschází. „Praha mi stačí jednou za čtrnáct dní. Vyřídím, co potřebuji, pak se zase těším zpátky do klidu,“ popsala redakci.
Posezení láká cizí osoby
V horské boudě mají sedm dvojlůžkových pokojů s možnou přistýlkou, v kuchyni pro hosty chystají snídaně a v případě zájmu i večeře. Před boudou mají venkovní posezení, které v letní sezóně slouží turistům jako příjemné místo k odpočinku. Jenže místo, které v zimě hosté nevyužívají, je magnetem pro kolemjdoucí.
„V zimě si hosté ven nesedají. Stoly a lavice tam ale necháváme, protože je nemáme kde uskladnit. Využívají je ale kolemjdoucí. Posadí se, najedí se z vlastních zásob a všechno nechají na stole. Obaly, lahve, nedopalky, kapesníky, někdy i rozbité sklo,“ říká Karolína.
Podle jejích zkušeností nejde o ojedinělé případy. Stejně se prý chovají jednotlivci, skupiny přátel či rodiny. S rostoucí zimní návštěvností hor přibývá i nepořádku. Odpadky nenachází jen u posezení, ale kolem celé chaty i v nedalekém lese, jehož okraj někteří turisté využívají jako provizorní toaletu. „A to se nacházíme v chráněném území,“ dodává.
Pro Karolínu i jejího manžela jde často o frustrující situaci zejména proto, že si na pořádku zakládají a téměř každodenní úklid navíc jim zabírá čas. „A nepůsobí to dobře, když přijdou cizí lidé a vidí okolo chaty nepořádek. Před několika týdny jsme měli obsazené jen dva pokoje a museli na den do Prahy. Když jsme se druhý den vrátili, vypadalo to tu, jako by tu proběhl velký mejdan,“ popisuje Karolína.
Proti nepořádku se zkoušeli bránit několika způsoby. „Umístili jsme cedule, že sezení je jen pro ubytované hosty, nechybí ani informace, aby si lidé odnášeli odpadky, nyní přemýšlíme o dočasném ohraničení posezení přes zimu. Kdybychom je měli kam dát, dávno už venku nejsou. Můžeme stoly hlídat a uklízet, ale nemůžeme kontrolovat každého kolemjdoucího. Doufáme, že si lidé uvědomí, že nejde o veřejné místo, ale o prostor, který pečlivě udržujeme,“ uzavřela Karolína s tím, že nechtějí nikoho vyhánět, jen si přejí, aby si každý odnesl, co na místo přinesl.
Koše nejsou a nebudou
Problém s odpadky vnímá i Správa Krkonošského národního parku. „Faktem je, že odpadky po horách jsou problémem, ale jeho ožehavost je víceméně konstantní. Úklidu se věnují strážci i ostatní pracovníci Správy KRNAP při svém pohybu v terénu. Je dobré připomenout námi organizovanou reklamní kampaň „Odpadkouši“ na toto téma,“ uvedl pro PrahaIN.cz Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku. Dvakrát ročně také probíhá akce pro veřejnost, která je napojena na akci Ukliďme Česko.
Radek Drahný také zmiňuje, že v Krkonošském národním parku nejsou a ani nebudou odpadkové koše.
„I v Krkonoších platí zásada uplatňovaná ve většině národních parků v Evropě. „Co si do přírody doneseš, odnes si po sobě také zpět. Zbytky po tvé návštěvě do ní nepatří.“ V minulosti jsme koše na hlavních turistických trasách měli a jedním z výsledků bylo, že když se nevyvážely denně, pravidelně jejich obsah krkavcovití ptáci a drobné šelmy roztahali po okolí, situace v terénu tedy byla z hlediska volně se povalujícího odpadu ještě o poznání horší než teď. Pravidelný odvoz odpadků z území, které má 550 km², by s sebou přinášel značné finanční náklady, které lze eliminovat jednoduše tím, že si návštěvník svůj vlastní odpad odnese pěkně s sebou zpátky „do civilizace“. Pravidelný svoz odpadků by navíc přidal další zátěž do již tak nepříjemně velkého zatížení automobilovou dopravou. V Krkonoších je zhruba 800 km turistických tras. I kdyby je každý den objelo pouze jedno nákladní auto, byla by tato zátěž pro krkonošskou přírodu značná,“ dodal Drahný.