Znalec z kauzy Čapí hnízdo má další problém. Ministerstvo zpochybnilo a pokutovalo posudek na byznys podnikatele Kočky

EXKLUZIVNĚ V únoru 2021 navrhli kriminalisté státnímu zástupci obžalobu v kauze pražského podnikatele Jana Kočky. Podle jejich názoru byl součástí skupiny šestadvaceti obviněných, která pomocí fiktivních faktur připravila stát na daních zhruba o 150 milionů korun. Obviněna je i Kočkova úklidová firma Prostor.

Pro úplnost dodejme, že podnikatel Kočka byl v Prostoru předsedou představenstva od 1. května 2008 do 25. února 2022. Aktuálně je jediným akcionářem firmy se základním kapitálem 10.200.000 korun.

Policisté se zabývali nejen Prostorem, ale i třemi dalšími společnostmi. Čtení obžaloby v březnu zabralo zhruba hodinu, měla přes padesát stran.

„S obžalobou nesouhlasím,“ uvedl před zahájením hlavního líčení známý pražský podnikatel.

Ve zmíněné kauze podle zjištění PrahaIN.cz figuruje rovněž znalecký ústav Česká znalecká, spojený s Vítězslavem Hálkem. O něm jsme psali ve středu v souvislosti s kauzou Čapího hnízda a rovněž v souvislosti s řízením o zrušení znaleckého oprávnění. Tuto informaci nám potvrdilo ministerstvo spravedlnosti. Není to ovšem jediný problém, na který resort upozornil.

PrahaIN.cz disponuje rozhodnutím, které se zmíněného ústavu neboli znalecké kanceláře Vítězslava Hálka přímo týká.

Odvolání zamítnuto

Ministerstvo zde explicitně uvádí, že „nevypracoval znalecký posudek s náležitou odbornou péčí a tudíž nevykonal znaleckou činnost řádně.“ Znalecké kanceláři byla uložena pokuta 150 tisíc korun a rovněž povinnost nahradit ministerstvu spravedlnosti náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1.000 korun.

Ve věci rozkladu (odvolání) ze dne 29. 9. 2021 podané znaleckou kanceláří ministerstvo Pavla Blažka rozhodlo zamítavě.

Kromě samotné podstaty, kdy resort zpochybnil znaleckou činnost, jsou důležité i konkrétní výtky. Z písemností, které PrahaIN.cz získala, vyplynulo, že na ministerstvu hodnotil zmíněnou práci poradní sbor ministra spravedlnosti pro ekonomiku. Vypracoval odborné stanovisko, které dne 7. června 2020 odevzdal. Zpracování trvalo necelé dva měsíce.

Z rozhodnutí ministerstva spravedlnosti proti znalecké kanceláři: … za spáchání přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona o znalcích a tlumočnících uložil orgán I. stupně v napadeném rozhodnutí obviněnému pokutu ve výši 150 000 Kč. Zároveň byla obviněnému uložena povinnost uhradit paušální částkou náklady řízení spojené s projednáváním přestupku, která v souladu s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, ve výši 1000 Kč. přestupku se obviněný dle napadeného rozhodnutí dopustil především tím, že v rozporu se svou zákonnou povinností vykonávat znaleckou činnost řádně vypracoval nepřezkoumatelný znalecký posudek porušující základní zásady znalecké činnosti, zejména zásady komplexnosti, úplnosti a opakovatelnosti znaleckého posudku, neboť ve znaleckém posudku vyslovil závěry, aniž by bylo zřejmé, na základě čeho k těmto závěrům dospěl dále obviněný ve znaleckém posudku odpovídal na právní otázky, což mu nepřísluší dále obviněný ve znaleckém posudku nezodpověděl některé otázky položené v zadání a naopak odpovídal na otázky v zadání nepoložené obviněný dále zatížil znalecký posudek formálními vadami

 

„Závěrem bylo, že znalecký posudek obsahuje řadu odborných chyb a nedostatků, které vedou k porušení zásad komplexnosti, úplnosti, opakovatelnosti a odůvodněnosti". Na základě uvedeného dospěl resort „k jednoznačnému závěru, že v tomto případě došlo ke spáchání přestupku“, na základě čehož zahájilo shora uvedené řízení.

Další rozhodnutí přišlo 9. září 2021. Konstatuje, že se „obviněný dopustil přestupku tím, že jako znalecký ústav nevypracoval znalecký posudek s náležitou odbornou péčí, tedy řádně“. Znalecká práce se týkala „Zodpovězení zadaných otázek v trestní věci XXX“ a zadala ji NCOZ opatřením policie ze dne 18. října 2017. Předmětem bylo zodpovězení sedmi konkrétních otázek týkajících se několika právnických osob, firem.

Poradní sbor ministra je prý nekompetentní

Znalecký ústav požadoval nařízení ústního jednání, ale to bylo v dubnu 2021 zamítnuto ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem.

Znalecká kancelář ovšem se závěry nesouhlasí. V několika odstavcích, jejichž znění má redakce taktéž k dispozici, například uvádí, že „závěr o ekonomické újmě ČR je zcela pravdivý a oprávněný“, že ministerstvo vytýká posudku formalistické záležitosti nebo že „resortu nepřísluší přezkum věcné správnosti posudku", jelikož touto pravomocí disponuje soud. Krom jiného znalecká kancelář zpochybňuje výše jmenovaný poradní sbor ministerstva. Nemá prý dostatečnou kompetenci k posouzení problematiky.

zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

„Navíc je dle obviněného specializován na obor ekonomiky, odvětví ceny a odhady, přestože znalecký posudek byl vypracován pro obor účetnictví, cashflow a přezkoumání ekonomických daňových, účetních aspektů operací spojených s pohybem zboží a služeb". Obviněný také namítá, že udělená výše pokuty je neúměrná okolnostem spáchání přestupku.

Samostatnou kapitolou je rovněž údajně ztracené CD, které mělo být součástí posudku. Reakci ministerstva publikujeme výše.

Ministerstvo reaguje

Redakce PrahaIN.cz vybrala některé z pasáží, kterými resort spravedlnosti reaguje na námitky dotyčné znalecké kanceláře.

„Předně je nutno poznamenat, že napadeným rozhodnutím nebyl obviněnému vytknut nedostatek jediný, nýbrž celý soubor dílčích pochybení. Právě kumulace jednotlivých pochybení vedla k závěru, že obviněný porušil povinnost řádného výkonu znalecké činnosti a dopustil se tak jemu kladenému přestupku,“ stojí v materiálu.

Znalecký posudek měl být rovněž stižen vadou vnitřní rozpornosti, „jelikož obviněný na jednu stranu konstatuje, že účetnictví společnosti neměl k dispozici, a zároveň o něm činí závěry, a to pouze na základě skutečnosti, že se jej nepodařilo obstarat Policii České republiky. Obviněný tak učinil závěr znaleckého zkoumání za absence podkladů a metodologie, čímž učinil znalecký posudek nepřezkoumatelným,“ konstatuje se dále.

„Zásady opakovatelnosti a úplnosti obviněný… porušil dále tím, že uvedl, že provedl analýzu účetnictví, aniž by uvedl, na základě kterých podkladů znaleckého posudku tak učinil,“ hodnotí ministerstvo postup.

A také, že „pokud na některých podkladech bylo uvedeno NEZAÚČTOVÁNO, případně NEPOUŽITO, nelze považovat za řádný výkon znalecké činnosti, pokud obviněný bez dalšího převzal závěr o účelovém nezaúčtování těchto podkladů při vedení účetnictví, neboť bylo jeho povinností v souladu s požadavkem na přezkoumatelnost znalecké činnosti tyto skutečnosti prověřit a na základě prostudování účetnictví odůvodněně dospět k závěru, že tyto podklady použity skutečně nebyly.“

Obviněný se podle ministerstva těmito fakturami nezabýval a nad rámec zmíněného konstatování ani neuvedl metody, postupy a ani údaje, na jejichž základě dospěl k danému znaleckému závěru.

Problémy České znalecké a.s. však mají mnohem hlubší kořeny. Sahají do roku 2003 k tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové. Budeme se jim věnovat v dalším materiálu.