Zoo Praha představila letošní zvířecí sirotky

Celkem šest neprávem opomíjených zvířecích druhů představuje již tradiční adventní kampaň Adoptuj mě! Letošní sestavu tvoří savci, ptáci, ale i plaz a ryba. Všechny je přitom spojuje nedostatečná pozornost ze strany veřejnosti. Podpora zvířete přitom může být skvělým vánočním dárkem.

Adopce zvířat nebo jejich sponzoring je oblíbeným produktem pražské zoo už několik let. Adoptivní rodič získá kromě dobrého pocitu z pomoci také členství v klubu přátel zoo a je zván i na významné společenské akce. Například na slavnostní zahájení sezóny na jaře, výroční slavnost v září či setkání sponzorů v prosinci. Přesto každý rok zbývá několik druhů zvířat, o které není v rámci adopce přílišný zájem. Letošní neprávem opomíjené jedince představila tisková zpráva.

Jejich tváře už se navíc začaly objevovat ve veřejném prostoru nejen v Praze, ale i v dalších českých městech a ve virtuálním prostoru. Nejsnazší formu adopce představují QR kódy přímo na plakátech.

Pozornost potřebují i méně atraktivní druhy

„Na konci roku již tradičně představujeme veřejnosti takzvané zvířecí sirotky. Nejde přitom jen o to, abychom získali podporovatele jejich chovu, ale také o představení méně známých či přehlížených zvířecích druhů,“ informoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Sám dále uvedl, že je podle něj každé zvíře něčím zajímavé a každé si tak zaslouží i zájem lidí „Gorily, vombati, lachtani nebo luskouni na sebe strhávají rozhodující díl pozornosti. Nyní se snažíme, aby se jí dostalo méně atraktivním zvířatům,“ dodal Bobek.

Gundi saharský se rád vyhřívá

Nejchlupatějším účastníkem letošní kampaně Adoptuj mě! je gundi saharský. Tento hlodavec je charakteristický svým kompaktním tělem, velkýma očima a kůží, která často vytváří záhyby evokující s trochou nadsázky psa šarpeje.

Gundiové obývají pavilon Afrika zblízka. Stejně jako v divoké přírodě, i v zoologické zahradě je možné je přistihnout, jak se namačkaní na sebe vyhřívají pod topnou lampou. Jak dále informuje Lexikon zvířat pražské zoo, první mládě se v Praze narodilo v roce 2009.

Nelétavý kagu chocholatý je v lidské péči velice vzácný

Nejvzácnějším členem šestice je kagu chocholatý. Na první pohled připomíná volavku, ale příbuzný s ní není. Jde o endemita Nové Kaledonie, který neumí létat. Právě proto se stal ohroženým, když Evropané do jeho domoviny zavlekli krysy a kočky, před kterými neměl jak uniknout. Návštěvníkům se v Praze poprvé představili v roce 2019. Obývají voliéru ptáků oblasti Melanésie ve spodní části zahrady.

Jak je uvedeno v Lexikonu zvířat, kagu je v lidské péči velice vzácný. Největší skupina na světě se momentálně nachází v Parc Zoologique et Forestier v Nouméa na Nové Kaledonii. Chován je také v USA, konkrétně v San Diegu a Toledu a v Asii pouze v Zoo Yokohama. V evropských chovech je zastoupen v Zoo Berlín, Zoo Wuppertal a v ptačím parku Walsrode. Právě odtud pochází i kaguové nyní chovaní v Zoo Praha a Zoo Plzeň.

Černý elegán kakadu havraní má věstit déšť

Dalším ptákem v sestavě je kakadu havraní. Tento australský elegán svým černým zbarvením s příčně oranžovým vlnkováním boří stereotyp o bílých kakadu. Že jde o papouška připomínají barevná ocasní pera.

Podle Lexikonu zvířat tvoří podstatnou složku jejich stravy semena blahovičníku. V lidské péči se mohou dožívat poměrně vysokého věku, až padesáti let. Podle domorodé mytologie pak hlas kakadua havraního věstí příchod dešťů. V Praze jsou k vidění v Darwinově kráteru.

Opeřený Ježíš ostnák jihoamerický umí chodit po vodě

Posledním opeřencem kampaně je ostnák jihoamerický. Ten je nejen fascinujícím druhem, ale vyniká zejména svojí schopností známou od samotného Ježíše. I on totiž dokáže chodit po vodě. Umožňují mu to dlouhé prsty, na které rozkládá svou váhu tak, že dokáže chodit po vodní vegetaci, například po leknínech.

Lexikon zvířat o nich dále uvádí, že samice ostnáků jsou větší než samci a v době hnízdění dokonce přebírají jejich roli. Mají tak na starost bránění teritoria a lákání partnerů. Každá se pak páří se čtyřmi samci, kteří následně pečují každý o svou snůšku i mláďata. Do Prahy přišli v roce 2019 a obývají Rákosův pavilon.

Psohlavec Batesův je v Praze nováčkem

Své adoptivní rodiče hledá také psohlavec Batesův. Ten je pražské zoo nováčkem, protože se v pavilonu Terárium návštěvníkům představil teprve v listopadu (psali jsme ZDE). Zajímavostí u tohoto druhu hada je fakt, že se pyšní nejdelšími zuby mezi nejedovatými hady. Jde navíc o vzácně chovaný druh jehož tvar hlavy a tesáků připomíná ty psí.

Krásně zbarvená ryba duhovka Bleherova

Posledním druhem mezi sirotky je ryba, duhovka Bleherova, jedna z nejkrásněji zbarvených duhovek. Její tělo je stříbřité nebo modrozelené a podél hřbetu pastelově žluté až červené. Ocasní ploutev má červenou. Barevnější jsou přitom podle Lexikonu zvířat samci.

Duhovka Bleherova byla přitom objevena až v roce 1982. Jde o oblíbenou akvarijní rybu, kterou lze snadno rozmnožit. V pražské zoo se hejno duhovek prohání akváriem v Indonéské džungli.

Kromě uvedených sirotků mají zájemci možnost si vybrat i ze stovek dalších druhů zvířat, které pražská zahrada nabízí v rámci adopce. Seznam, podmínky, ceny i potřebné formuláře pro adopci nebo sponzoring přináší web Zoo Praha.